Paměť národa
Paměť národa je rozsáhlou sbírkou pamětníků, která chce přehlednou a srozumitelnou formou zpřístupnit individuální svědectví pamětníků významných dějinných událostí 20. století. V databázi Paměti národa www.pametnaroda.cz jsou uchovávány nahrávky, fotografie, deníky, archivní dokumenty a mnoho dalšího. Postupně tak vzniká pestrá mozaika uplynulého století, která se skládá ze vzpomínek tisíců jednotlivců, kteří se ocitli v mezní situaci a o své svědectví jsou ochotni se podělit. Zajímají nás důvody, proč se lidé chovali tak či onak, co mělo vliv na vývoj jejich názorů a postojů.
Vzpomínky pamětníků jsou srovnány dle výročí a událostí.Na výzvu městského výboru KSČ v Praze se 22. srpna sešli delegáti mimořádného sjezdu KSČ (svolaného původně na 9. září 1968) v pražských Vysočanech. Přijali několik dokumentů, v nichž odsoudili invazi, požadovali odsun okupačních vojsk a návrat internovaných politiků, a zvolili nový ústřední výbor KSČ. Protože podle moskevského protokolu byl tento sjezd nelegitimní, souhlasili posléze jeho členové s ukončením své činnosti. Část z nich byla poté kooptována do stávajícího ÚV KSČ.
Sovětské, východoněmecké, polské, maďarské a bulharské jednotky vtrhly do Československa v noci z 20. na 21. srpna 1968. Invaze si do konce roku 1968 vyžádala celkem 108 mrtvých, zhruba 500 těžce zraněných osob a další stovky lehce zraněných lidí. Ukončila reformní proces pražského jara a následovalo po ní období normalizace, utužování komunistického režimu.
Šestnáctého ledna 1969 se v Praze na Václavském náměstí poblíž sochy sv. Václava podpálil student Filosofické fakulty UK Jan Palach. Svým činem chtěl vyjádřit nesouhlas s politickým vývojem v Československu po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Za tři dny na následky těžkých popálenin zemřel.

