Štěpán Vašíček (1927)

„Nikdy jsem se ničeho nebál a taky jsem si nikdy z ničeho nic nedělal.“

56 hodin na třicetistupňovém mrazu

„Tehdy byl velitelem na Rovnosti Paleček, vlastním jménem Albín Dvořák. Tak jsem na Rovnosti byl necelý rok, protože jsem tam měl zase průser, a sice při návštěvě. Poprvé po třech letech jsem měl návštěvu a tam, už když jsme jeli k návštěvě, Paleček si nás asi pět vyvolal a říká nám: ,Vy nemáte návštěvu proto, že byste si ji zasloužili, ale proto, že o ni rodiče žádali.‘ No a tak podle toho taky ta návštěva vypadala. Mamička s kmotřenkú byly u návštěvy, no, a samozřejmě matka plakala, tak jsem jí říkal: ,Neplačte, buďte rádi, že máme možnost toto přinést z lásky k Bohu, nejenom za sebe, za své hříchy, ale za celý národ.‘ No a samozřejmě tím už jsem měl kolem sebe myslím osm bachařů. Říkali: ,No ale oni nám říkali, že nechceš poslúchat, že by tě mohli pustit.‘ Říkám: ,Nevěřte jim, lžú vám.‘ A použil jsem tehdy slov svatého Tomáše Mora, který říkal své manželce, když byl taky ve vězení, a anglický král jí říkal, že by mohl být propuštěný. Tomáš More říkal: ,Ano, musel bych souhlasit s tím, co chtěl král…‘ Tak, jak já bych musel souhlasit s tím, co oni (komunisté) chtěli. No a dál říká: ,Jak dlouho bych mohl žít mezi vámi? Rok, dva roky, pět, deset či dvacet… A za těch dvacet let bych měl ztratit celou věčnost?‘ No a tak hned po těchto slovech přerušili návštěvu, došel za mnou Paleček a říká: ,Vašíček, tak se mně zdá, že chcete viset.‘ Když jsme potom dojeli na lágr, už mě nepustil do tábora, jenom převléct se do normálních šatů, a postavil mě tehdy do sněhu. Korekce tam nebyla, ale na Rovnosti byl tehdy sníh. Bylo tam tak po pás sněhu. V tom sněhu jsem stál ještě s dalšíma asi pěti kamarádama Slovákama 56 hodin, jenom v těch muklovských šatech, nic jiného. A tehdy mráz dosahoval až minus 30 stupňů. Po třech dnech jsem se potom s pomocí kamarádů z elektrodílny na Rovnosti dostal na krajskou prokuraturu do Karlových Varů. Tam se sepsal protokol o tom, co se děje na Rovnosti, a bachaři potom za to dostali po nose. Když mě odváželi zpátky na Rovnost, tak ten eskorťák mně říká: ,Vašíček, tak bych vás nejradši vzal do lesa a vrátil se sám.‘ Já mu říkám: ,No já vím, že to vy umíte, takové věci.‘ “

Životopis

• narozen 21. 12. 1927 ve Vnorovech na Hodonínsku
• v Bzenci se vyučil elektrotechnikem
• v roce 1949 uvažoval o útěku za hranice, nakonec narukoval na vojnu k tankistům s poznámkou PN (politicky nespolehlivý)
• při politickém školení na vojně nesouhlasil s komunistickým názorem na Čihošťský zázrak
• 12. května 1950 zatčen, obviněn z dodávání součástek na výrobu vysílačky špionům – zinscenováno StB
• odsouzen za velezradu k desetiletému věznění
• ve věznici na Cejlu mu bachař při strhávání křížku z krku zlomil dvě žebra
• prošel Mírovem, korekcí v Ostravě, věznicí na Borech
• ve všech lágrech se díky svému vyučení většinou dostal na elektrodílnu, takže nemusel fárat do dolů
• v táboře Bratrství jej velitel Paleček postavil na 56 hodin po pás do sněhu ve třicetistupňovém mrazu
• v Bytízu napomáhal útěku vězňů v kabelové cívce a napsal stížnost na poměry v korekci
• v lágru Vojna zažil časté korekce
• 12. května 1960 propuštěn na svobodu ze slovenského Leopoldova
• v současnosti se účastní besed s politickými vězni; člen KPV

Materiály jsou převzaté z portálu www.pametnaroda.cz a veškerá práva k užívání těchto materiálů vycházejí z práv konkrétních projektů na tomto portále. Více se dočtete v profilu pamětníka zde.