Ignác Bilík (1920)

„Gestapáci, na rozdíl od estébáků, nevynucovali od lidí přiznání na základě vykonstruovaných procesů.“

Na cele s Gustavem Husákem

„V Leopoldově jsem byl na světnici s Gustavem Husákem. Tož na něho mám takovú vzpomínku. On dělal takového čestného mukla. To peří, tam se těžko dělala ta norma. Přišlo se na to, že když chlapi nalijí kýbl vody do toho draného peří, tak ta norma bude aj překročená. A tento Gustav, ten nechtěl s nama dohromady, nechtěl ošidit ty zákazníky venku, tak poctivě dělal a nenechal si tam nalét tu vodu. To je fakt toto, to jsem viděl. A my jsme na to nedbali, enom když jsme měli splněné. A on neměl. My jsme dostali o krajčíček chleba víc a on ne. Jako kamoš tam byl dobrý, normální. Ale jako blbec komunistickej byl blbec. To jsem mu řekl. Totiž pořád ten komunismus uznával a Rusáky, Sovětský svaz ten nemožem zradit. A ani je nechtěl šidit v peří.“

Životopis

• narozen 31.7.1920 v Boršicích u Buchlovic na Uherskohradišťsku
• vystudoval učitelství pro základní školy
• jako člen Obrany národa byl zatčen gestapem a odsouzen na šest let za velezradu
• prošel několika německými kriminály, v roce 1945 byl propuštěn na svobodu
• za ukrývání a pomáhání k útěku hledaným osobám byl zatčen komunisty a vyslýchán v Uherském Hradišti, kde byl za velezradu odsouzen ke dvanáctiletému žaláři
• prošel věznicemi Mírov, Leopoldov, poté uranovými doly na Jáchymovsku (Rovnost, Prokop, Vykmanov)
• v Leopoldově seděl s Gustavem Husákem a Richardem Slánským
• jako učitel se ke své původní profesi nikdy nevrátil a živil se jako zedník

Materiály jsou převzaté z portálu www.pametnaroda.cz a veškerá práva k užívání těchto materiálů vycházejí z práv konkrétních projektů na tomto portále. Více se dočtete v profilu pamětníka zde.