Ivan Kieslinger (1928)

„Buď připraven! To je skautské heslo, tady to znamenalo – na všechno...“

Fackovacím panákem

„Velký vůdce Stalin měl narozeniny a bachaři na to konto udělali obrovskej filcuňk. Prohlídku všeho. Po skončení prohlídky si mě vytáhli a odvedli na strážnici. Netušil jsem proč. Předchozí výslechy proti tomu nic nebyly. Mlátila mě celá služba asi osm nebo deset hodin. Trénovali na mně. Ukazovali si, jakým způsobem se má fackovat: ‚Podívej, musíš mít zaťatou ruku v pěst a teprve těsně před hlavou ji otevřít. Zkus si to!‘ Tak to na mně tedy zkoušeli. Samozřejmě nohy taky. Byl jsem zutej a zmlácený nohy pendrekem nebo něčím jiným. Už jsem to prakticky nevnímal. Nakonec mě hodili na korekci. Korekce byl nevytápěný dřevěný dům z prken. Byl prosinec v Krušných horách, všude byl sníh. Prkna nepřiléhaly, takže v místnosti byla závěj. Tam mě hodili rozbitýho z marodky, moc jsem to nevnímal, chvílemi jsem byl v bezvědomí. Později z nich vylezlo, že u mě v posteli našli radioaktivní materiál, nějakou rudu. Za to hrozil nový soud a špagát. Já o tom ale nevěděl, nejsem takovej blbec, abych si lehal na aktivní materiál. Bylo mi jasný, co by to znamenalo. Domlácenej jsem takto prožil Vánoce. Nejelegantnější Štědrý den v životě.“

Životopis

• narozen 28. listopadu 1928, od mládí skautem
• v květnu 1945 aktivním účastníkem Pražského povstání
• v roce 1948 odsouzen na šest měsíců za rozšiřování protikomunistického samizdatu Svobodný zítřek
• za účast na povstání 17. května 1949 odsouzen ve skupině s Emanuelem Čančíkem na 16 let kriminálu
• v prosinci 1949 si bachaři v jáchymovském lágru Rovnost „trénovali“ na Ivanu Kieslingerovi mlácení vězňů, utrpěl dlouhodobá vážná zranění, skončil na dva roky na nemocničním lůžku
• dodnes trpí následky; epilepsií, kombinovanou plicní a kostní tuberkulózou
• v roce 1954 mu byla udělena milost ze zdravotních důvodů

Materiály jsou převzaté z portálu www.pametnaroda.cz a veškerá práva k užívání těchto materiálů vycházejí z práv konkrétních projektů na tomto portále. Více se dočtete v profilu pamětníka zde.