Zdeněk Kovařík (1931)

„Dopis musel být na cigaretových papírkách, aby nebyl objemný. My jsme dopis zcenzurovali, aby v něm nebyla uvedená jména, případně bydliště. Cenzura byla oboustranná a týkala se i dopisů, které přicházely.“

Tábor „L“: „Věž smrti“

„Tábor ‚L‘, úpravna rudy, tehdy sestával ze dvou baráků. Jeden byl administrativní a druhej jako ubytovna. Tam nás spalo okolo sto padesáti lidí. Hned vedle za plotem bylo pracoviště úpravna rudy, kam vozili veškerou rudu z uranovejch dolů v republice. Šlo o onu pověstnou ‚věž smrti‘. Ruda se třídila podle kvality a ta nejkvalitnější se drtila na granulát zhruba 5 mm. Pak se nakládala do barelů, což byla velice namáhavá práce, protože každej barel musel mít minimální váhu 60 kilo. Každá přivezená ruda ovšem nebyla tak kvalitní, a celkově proto vážila méně. To se potom muselo dobíjet kladivama, což byla opravdu otrocká práce. Tam jsem taky dělal asi čtyři až pět měsíců. Pak se tam dal třasák, ale to bylo z bláta do louže. Ruda se natřásala a tím se maximálně zvyšovala prašnost. Neměli jsme žádné respirátory, žádný brejle, takže každou chvíli měl někdo zánět spojivek. Jakákoliv rána, když se někdo třeba škrábnul, hnisala. Já sám jsem měl rozdrásanou ruku. To jsem měl úplný vředy. Úpravna rudy představovala jedno z nejhorších pracovišť. Když bylo v zimě venku 15 stupňů pod nulou, uvnitř stálo deset metrů ode dveří šest kluků do půl těla. Bušit kladivama do barelů byla ukrutně namáhavá práce, takže když jsme si nechali košili, během pěti minut byla propocená. Bejt v ní nešlo, protože v průvanu na nás prakticky mrzla.“

Životopis

• narozen 24. února 1931 v Hradci Králové, od mládí se aktivně účastnil skautského hnutí
• po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal jednou z mnoha obětí likvidace skautingu, zatčen byl 29. září 1950
• strávil půl roku ve vyšetřovací vazbě StB, v březnu 1951 byl ve veřejném procesu spolu s dalšími skauty odsouzen podle paragrafu 231 za údajné spojení s cizí velmocí a pokus o přechod hranic na 11 let
• poslán na Jáchymovsko na těžbu uranu, nejprve byl asi na 5 měsíců umístěn na pověstnou "věž smrti", v táboře "L" strávil celkem dva a půl roku, poté byl přemístěn do tábora Nikolaj
• společně s Antonínem Husníkem se mu na Jáchymovsku podařilo vybudovat unikátní poštovní spojení mimo lágry přes manžele Balouškovy, které fungovalo v letech 1951-55
• na svobodu se dostal v září 1955, když mu byl původní trest snížen o šest let
• v civilu si našel místo v Severostavu jako elektrikář, později pracoval v cukrovaru
• po revoluci v listopadu 1989 spoluzaložil pobočku Konfederace politických vězňů v Hradci Králové, jejímž je dnes předsedou, zastává rovněž funkci místopředsedy celorepublikové Konfederace politických vězňů

Materiály jsou převzaté z portálu www.pametnaroda.cz a veškerá práva k užívání těchto materiálů vycházejí z práv konkrétních projektů na tomto portále. Více se dočtete v profilu pamětníka zde.