Josef Kovářík (1927)

„Silné působení radioaktivity při drcení smolince způsobovalo šílené bubnování v hlavě. Byla to tvrdě zaplacená škola.“

Důsledky plánovaného žateckého puče

„Tak nás zavezli do Domečku na Hradčanech, tam jsme spali na zemi celou noc. Stráže tam byly asi čtyři, jak jsme se pohli, bylo zle, na záchod horko těžko a druhý den nás vezli k výslechu a už to začalo: ,Pojď sem, pojď sem! Cos to říkal, že bude fajn, že s váma půjdu?‘ A už jsem jich dostával pendrečiskem, už jsem jich dostával. No tož vybúchal se a pak nás hned odvezli z toho Domečku na Pankrác. Tam jsem byl tři měsíce do 15. června 1949, kdy byl soud. To už jsme věděli, že kapitán Karel Sabela je odsouzen k trestu smrti, protože nám ho ještě při konečném rozsudku 18. června 1949 ukázali. Už měl distinkce pryč, holá uniforma už byla a povídá: ,Pane předsedo, když to tam máte napsané, tak je to tam.‘ Byl odsouzen k trestu smrti. Vynikající člověk to byl, vynikající člověk. Byl jsem na Nikolaji, to bylo myslím roku 1958, a byl tam Laďa Fišer, zápaďák. On se vrátil ze Západu jako nadporučík a to už musel něco vědět. Povídá mně: ,Josefe, tys sloužil v Žatci na vojně? Povídám: ,Ano.‘ ,U Karla Sabely?‘ ,Ano, u Karla Sabely, to byl můj velitel.‘ On povídá: ,Hnus! Já jsem ho ve Francii nesl v náručí do lazaretu s přeraženýma nohama a oni ho pověsí jak hada!“

Životopis

• narozen 19. 11. 1927 v Jouet sur l’Aubois ve Francii
• za války se v Brně vyučil číšníkem
• 1. října 1949 narukoval na vojnu ke 4. tankové rotě v Žatci, jejímž velitelem byl kapitán Karel Sabela
• účastník žateckého puče, na základě provokace zorganizované Vojenským obranným zpravodajstvím byla v březnu 1949 žatecká posádka, která plánovala výjezd na Prahu, zatčena, kapitán Sabela popraven
• vyslýchán v tzv. Domečku na Hradčanech
• odsouzen za vojenskou velezradu ke dvanácti letům vězení
• necelých jedenáct let si odpykal v uranových dolech na Jáchymovsku a v únoru 1960 byl propuštěn
• prošel tábory Vykmanov, Stará Mariánská, Svornost, Nikolaj, Rovnost
• na Vykmanově se setkal s velitelem Pražského povstání generálem Kutlvašrem
• z Vykmanova jezdil na Drobilky, kde byli vězni při drcení smolince vystavováni silnému působení radioaktivity
• na Svornosti zažil útěk dvou vězňů, kteří byli poté nemilosrdně zastřeleni a vystavováni ostatním vězňům jako odstrašující příklad
• na Nikolaji prožil nejhorší momenty při nástupech v dvacetistupňových mrazech a pochodech muklů na šachtu
• z Rovnosti propuštěn do civilu, do důchodu pracoval jako bagrista
• v současnosti se účastní besed s politickými vězni, člen Konfederace politických vězňů

Materiály jsou převzaté z portálu www.pametnaroda.cz a veškerá práva k užívání těchto materiálů vycházejí z práv konkrétních projektů na tomto portále. Více se dočtete v profilu pamětníka zde.