Budovatelé totality
Po svém únorovém vítězství roku 1948 komunisté vybudovali totalitní politický systém, kterým byla veškerá moc soustředěna mezi nejvyšší funkcionáře KSČ. Opozici zlikvidovali. Zákonodárné orgány, vládní instituce a nekomunistické politické strany se staly pouhými vykonavateli příkazů KSČ a zástěrkou diktatury. Snahou komunistů bylo dosáhnout vysokého stupně byrokratizace státního aparátu, likvidovat opoziční stranickou i bezpartijní inteligenci ve vědě, kultuře a umění, stejně jako absolutizovat moc stranické nomenklatury.

Český komunistický politik Milouš Jakeš, zastával od roku 1987 funkci generálního tajemníka komunistické strany. Proti narůstajícímu odporu vůči komunistické totalitě se neúspěšně pokoušel prosazovat program reforem, ve většině případů však zůstal pouze u proklamací. "Politik, který si připadal jako kůl v plotě..."

Tento československý politik byl dlouholetý komunistický funkcionář a člen vlády a československý premiér v letech 1988 – 1989. Pro neschopnost komunistickou stranu po listopadu 1989 reformovat byl na podzim 1990 vystřídán na místě jejího předsedy a stáhl se z veřejného života do soukromí.

Byl důstojníkem československé armády; prošel řadou funkcí. Na počátku nacistické okupace působil v odbojové organizaci Obrana národa. Budoval také politickou kariéru; v rámci Pražského jara byl 30. března 1968 zvolen československým prezidentem.

Byl zakládajícím členem Komunistické strany Československa a následně komunistickým ministrem kultury a informací. Patří k největším viníkům justičních vražd a zločinů padesátých let minulého století.

Tento český estetik, jazykovědec a literární teoretik byl nejvýznamnějším představitelem českého literárněvědného a estetického strukturalismu. Po válce se intenzívně zapojil do politiky na straně KSČ a zřekl se své vědecké identity.

Československý komunistický politik a prezident, první a rovněž poslední Slovák sídlící na Pražském hradě, byl symbolem doby normalizace.

