Kdo, ne-li my? Kdy, ne-li dnes?
13/11/09 | 1 komentář

Eva Novotná, autorka výstavy na Přírodovědecké fakultě UK „Albertov 1989: 20. výročí Sametové revoluce" sledovala pro časopis GEO den po dni bouřlivý podzim roku 1989.
K 50. výročí smrti Jana Opletala, následných manifestací a jejich brutálního potlačení nacistickými okupanty ze 17. listopadu 1939 byla na Albertov svolána vzpomínková manifestace. Občanská neposlušnost a aktivita nezávislých hnutí proti komunistickému režimu se radikálně stupňovaly od počátku roku, jenže s nimi rostla i tvrdost reakce policejních Sborů národní bezpečnosti (SNB) a polovojenských Lidových milic (LM). Nezávislí studentští vůdci původně plánovali pochod do centra Prahy.
Leták s názvem Vezmi si s sebou květinu vyzýval k účasti na tryzně slovy: „Nechceme
jen pietně vzpomínat…, ale chceme se přihlásit k ideálům svobody a
pravdy, za něž účastnící obětovali své životy. Neboť i dnes jsou tyto
ideály vážně ohroženy a my se nechceme dát zahanbit svými
vysokoškolskými kolegy, kteří za ně před 50 lety odvážně vystoupili.“Pod tlakem Socialistického svazu mládeže (SSM) akci ale nakonec raději omezili na pochod z pražského Albertova na Vyšehrad, povolený příslušným Obvodním národním výborem na Praze 2. Zúčastnili se ho členové SSM, akademičtí funkcionáři, pedagogové a pamětníci událostí z roku 1939. Někteří radikální studenti dokonce akci bojkotovali právě proto, že byla pořádaná SSM.
Nejméně 15 000 účastníků si připomenulo před budovou patologického ústavu na Albertově Opletalův odkaz. Po projevech JUDr. Šárky, pamětníka událostí roku 1939, profesora Katětova z Akademie věd, zastupujícího Klub nezávislé inteligence, studenta Jaskmanického za SSM a Martina Klímy z Nezávislého svazu studentstva se průvod vydal po 17. hodině na vyšehradský Slavín k hrobu Karla Hynka Máchy.
Projevy většiny řečníků, hesla na transparentech a skandování shromážděných dokládaly touhy po zásadních společenských změnách. Hesla byla často vtipná a originální, ale také naléhavá a jasná: „Studenti všech fakult, spojte se!“, parodující známé heslo Komunistického manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“, „Nechceme kůl v plotě!“, „Pravdy každému přejte!“, „Kdo, ne-li my? Kdy, ne-li dnes?“, „Svobodu!“ Studenti i občané provolávali požadavky týkající se odstoupení zkompromitovaných politiků, propuštění politických vězňů, akademické, politické a občanské svobody, zrušení Státní bezpečnosti a zahájení dialogu s představiteli nezávislých iniciativ.
Na vyšehradském Slavíně byla oficiální část manifestace v 18 hodin ukončena. Lidé se však spontánně vydali k Opletalově ulici, kam měl průvod původně směřovat. Dav byl ve Vyšehradské ulici v 18.25 zastaven jednotkami Pohotovostního pluku SNB. Demonstranti proto odbočili na nábřeží. V 19.20 dospěli k Národnímu divadlu, kde odbočili na Národní třídu ve snaze projít na Václavské náměstí.
V 19.25 je na úrovni budovy Albatrosu (dnes Česká spořitelna) zastavil policejní kordon. Zhruba v deseti minutách vyplnili lidé prostor na Národní třídě mezi
křižovatkami ulic Na Perštýně a Spálená na jedné straně a Voršilská a
Karolíny Světlé na straně druhé. V 19.40 uzavřela jednotka SNB průvod z
druhé strany od mostu 1. máje (dnes most Legií). V prostoru mezi oběma
kordony se nacházely tisíce lidí. Jediná úniková cesta, Mikulandská
ulice, byla vzápětí rovněž uzavřena. Ve 20.18 byl prostor uzavřen zcela. Část lidí prchla do vyšších pater domů na Národní třídě. Lidé, kteří setrvali na místě, byli kordonem postupujícím od Národního divadla stlačeni v prostoru mezi budovou Albatrosu a Mikulandskou ulicí. Sedali si na zem, zpívali státní hymnu, protestní písně a vyzývali příslušníky policejních jednotek ke zdržení se násilí.
Národní třída, 20.25. Velitel zásahu podplukovník Danišovič vydal pokyn k násilnému zákroku. Tlak kordonu postupujícího od Mikulandské ulice se zvětšoval natolik, že zbylým účastníkům demonstrace hrozilo bezprostřední nebezpečí ušlapání a udušení. Příslušníci pořádkových sil začali vytvářet propusti, v kterých byli prchající lidé brutálně tlučeni a kopáni.
Fotografie:
Plakáty byly jednou z mála cest, jak po 17. listopadu prolomit informační blokádu oficiálních médií.
Studentské výbory držely na vysokých školách stávkovou pohotovost dílem až do zvolení V. Havla prezidentem. Archiv Univerzity Karlovy.
Plnou verzi článku naleznete na Geo-magazin.cz/lide



Vaše komentáře
Jo to se to demonstrovalo, žádní robocopové zakutí v brnění, zásahové výbušky,oslepující granáty, jízdní policie, transportéry jako dnes když potlačují opozici, jen obyčejní příslušníci VB v kabátech.Počítám, že když zatýkali nějaké disidenty tak k u nich asi taky nevyráželi dveře zakuklenci se samopaly jak se to děje dnes. Svobodu politickým vězňům! Odpor!
( 5 ) Špatný názor ( 1 ) Dobrý názor