Málokterý historik se nyní těší takové pozornosti jako nový ředitel Ústavu pro studium totality Jiří Pernes. Může ústav řídit někdejší student Večerní univerzity marxismu-leninismu? Co všechno chce změnit? A co říká kritice, že se do funkce dostal na politickou objednávku? Čtenářům odpovídal online.

Nezapomeňte.cz se Jiřího Pernese zeptalo:
Citujeme Vás: „...tady jsme žili a každý se musel nějak způsobem prostituovat.“ Vaši poměrně závažnou formu politické prostituce (studium VUML, Vaše odborná práce z roku 1987 oslavující historickou oprávněnost vítězství socialismu, politické čistky a  Lidové milice) nechme nyní stranou. Nedomníváte se ale, že byste se měl za Váš výrok veřejně omluvit těm tisícům „bezejmenných hrdinů“, kteří proti totalitnímu režimu bojovali – ať už aktivně nebo tvrdohlavou ignorací veškerých nabídek spolupráce a vstupu do stranických organizací, nebo na poli intelektuálním – a nejen oni sami ale i jejich rodiny čelily různým formám ústrků režimu a perzekucí?

Odpověď pana Pernese:
Omlouvám se všem, kterých jsem se svým výrokem dotkl. Samozřejmě vám, že u nás žila a žije řada lidí, kteří si s komunistickým režimem nijak nezadali a proti němu i bojovali. Tech si velice vážím a těch jsem nemluvil. Mluvil jsem o lidech, kteří žili "normální" život. Pravděpodobně Vás z toho, co jsem řekl a co o mně média napsala, zaujalo jen něco. Já jsem taky řekl, že jsem nikdy nebyl ani členem ani kandidátem KSČ a že jsem nikdy nespolupracoval s StB. Ne proto, že bych neměl tu možnost, ale proto, že jsem tuto nabídku odmítl. A to není nic samozřejmého a když se podíváte třeba jen do Cibulkových seznamů, zjistíte, že to opravdu nedokázal každý! V letech 1970-72 jsem se podílel na nelegální činnosti Československé strany socialistické v Brně a byl jsem za to vyšetřován. Není to tedy tak, že bych se jen vezl, po celých těch čtyřicet let, kdy jsem pod vládou KSČ žil. DO VUMLU jsem skutečně chodil a pokládám to za naprosto nepodstatnou věc: bylo to školení, organizované na úrovni okresu jednou týdně odpoledne, vzdor svému honosnému názvu. V 70. a 80. letech toto školení (VUML) absolvovalo 30. až 40. 000 lidí ročně! Nevím, jak jste tehdy žil Vy, že si osobujete právo mne soudit. Já si naopak myslím, že jsem tím čtyřicetiletím prošel s čistým štítem.

Dodatečné vyjádření - Jana Kubátová, Nezapomeňte.cz:
Například moje matka žila panem Pernesem zmiňovaný "normální" život. V mládí ji nutili ke vstupu do SSM a ona odmítla se slovy: "Nevstoupím, já jsem přítel Ameriky". Nestalo se nic. Když pracovala v Obecním domě, navštívil ji agent StB a chtěl od ní podepsat spolupráci. Odmítla se slovy, že je na nějakou tajnou spolupráci příliš upovídaná, že i o agentově návštěvě hned všem kolem povypráví. Od té doby už nikdy nikdo nepřišel. Ve straně nebyla nikdy nejen ona, ale ani mé široké příbuzenstvo. Když zemřel filosof Jan Patočka, napsala má matka na zeď  "Komunisti zabili Patočku". Nebyla hrdina, nebyla v odboji, byla jen normální.

On-line rozhovor s Jiřím Pernesem

Nový šéf ústavu Pernes do funkce nastoupil prvního dubna, ve výběrovém řízení porazil Pavla Žáčka, který ústav vedl dva roky. Nový šéf ústavu Pernes do funkce nastoupil prvního dubna, ve výběrovém řízení porazil Pavla Žáčka, který ústav vedl dva roky.

Proti Pernesovi se postavila část zaměstnanců, lidé z historické obce a politici. Pracovníci ústavu například tvrdí, že výběrové řízení mělo formální nedostatky a Pernesova kniha Až na dno zrady: Emanuel Moravec by mohla být plagiát.

Z vědecké rady ústavu už vystoupily čtyři respektované osobnosti včetně bývalého velvyslance v Německu Jiřího Gruši nebo proděkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jana Kuklíka.

O problémech v ústavu chce také jednat Senát, který přitom může situaci radikálně změnit. Právě senátoři totiž jmenují Radu ústavu, která ředitele jmenuje. Zatím má Pernes v sedmičlenné radě těsnou většinu a právě díky ní také vyhrál výběrové řízení.

Nového ředitele podporují novinářka Petruška Šustrová, politolog a rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala, historik Michal Stehlík a bývalý poslanec Jan Zahradníček. Naopak proti němu stojí v radě Patrik Benda (který je zároveň poradcem místopředsedy Senátu Jiřího Lišky), šéfka Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová a člen představenstva konfederace Čestmír Čejka.

Pernes: Konec politiky

Pernes od začátku zdůrazňoval, že chce v nové funkci klást větší důraz na vědeckou práci, více spolupracovat s Akademií věd. "Chci přesvědčit veřejnost, že ústav není politickou institucí. Jeho práce by měla být vědeckým výzkumem," řekl již dříve iDNES.cz Pernes.

Pernesův předchůdce Pavel Žáček musel odejít po kritice kvůli několika skandálům a údajné politizaci ústavu. Pracovník ústavu v časopisu Respekt například zveřejnil dobové policejní informace, podle nichž spisovatel Milan Kundera v roce 1950 udal komunistické policii bývalého západního agenta Miroslava Dvořáčka. Ten si poté odseděl 14 let ve vězení. Kundera, žijící ve Francii, ale obvinění rozhodně popřel.

Žáček ale podobné argumenty odmítá. Na své poslední tiskové konferenci před odchodem dokonce tvůrci článku, za který byl dlouho a tvrdě kritizován, veřejně poděkoval.



Zdroj: iDNES.cz