<< zpět na kategorii "Budovatelé totality"
Český komunistický politik Miloš (občanským jménem Milouš) Jakeš, zastával od roku 1987 funkci generálního tajemníka komunistické strany. Proti narůstajícímu odporu vůči komunistické totalitě se neúspěšně pokoušel prosazovat program reforem, přičemž však ve většině případů zůstal pouze u politických proklamací. "Politik, který si připadal jako kůl v plotě..."
Politická kariéra Milouše Jakeše
Jakeš, původně zaměstnanec Baťových závodů ve Zlíně (po Vítězném únoru přejmenován na Gottwaldov), vystudoval v letech 1955 - 1958 Vysokou školu stranickou v Moskvě. Po návratu se stal jedním z hlavních představitelů konzervativního křídla v KSČ.
V letech 1958 - 1961 působil Jakeš ve funkci vedoucího oddělení pro národní výbory na ústředním výboru KSČ, v letech 1961 - 63 byl vedoucím Ústředního výboru pro věci národních výborů, od roku 1963 do roku 1966 pak působil jako první náměstek předsedy Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství. Od června roku 1968 působil jako první náměstek ministra vnitra pro civilně správní úsek.
V srpnu roku 1968 byl Jakeš jedním z účastníků tzv. moskevských jednání s L. Brežněvem, která nakonec vyústila v okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Dále byl zvolen předsedou Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ a v této funkci pak zůstal do roku 1977.
V sedmdesátých letech byl Jakeš jedním z hlavních představitelů tzv. normalizace v Československu, významně se podílel i na čistkách ve společnosti a v KSČ.
V roce 1977 se Jakeš stal členem ústředního výboru KSČ, od roku 1981 byl členem jeho předsednictva - ve svém postavení zodpovídal za řízení stranické práce v zemědělství, od června roku 1981 pak převzal zodpovědnost na celou oblast ekonomiky v Československu.
Od druhé poloviny osmdesátých let vystupoval Jakeš jako stoupenec reforem M. Gorbačova v Sovětském svazu. Podobné reformy se snažil prosazovat i v
Československu, jednalo se ale o polovičaté a nesystémové snahy, které ve většině případů skončily jako prázdné politické proklamace.
V roce 1987 pak Jakeš nahradil Gustáva Husáka ve funkci generálního tajemníka ÚV KSČ, jeho snaha o reformy při zachování politického monopolu KSČ nicméně skončila v roce 1989 naprostým fiaskem - po listopadových událostech roku 1989 vůdčí role KSČ v Československu skončila a sám Jakeš byl donucen odejít z čela strany 24. listopadu a 5. prosince téhož roku byl pak na mimořádném sjezdu KSČ ze strany vyloučen. Vzdal se také svého poslaneckého mandátu a z politiky odešel.
Milouš jako „kůl v plotě“
Milouš Jakeš se nechtě proslavil svým výrokem, který byl součástí jeho projevu dne 17. července 1989 na sjezdu v Červeném Hrádku u Plzně. V části projevu odsuzoval petici „Několik vět“, kterou vypracovali chartisté, a posteskl si:
„My s tim souhlasíme s tim lidem. My plníme jeho vůli a ne prostě aby my sme tam byli sami jak kůl v plotě, neměli jediného slova podpory pro to co se děje, no a vlastně oni nás mohli proti tomu lidu postavit.“
Kromě úsměvně sestavených vět je z tohoto krátkého odstavce patrná totalitní rétorika, která československé občany považovala za lehce ovlivnitelnou pasivní neživou masu.
Po roce 1989
V devadesátých letech bylo proti Jakešovi několikrát vzneseno obvinění za jeho úlohu při srpnových událostech v roce 1968, nicméně nikdy nebyl pravomocně odsouzen. Žije v ústraní, kde napsal vzpomínkovou knihu Dva roky generálním tajemníkem (nakl. Regulus, Praha 1996).
Zdá se ale, že důchodce Milouš Jakeš ještě neřekl poslední slovo. Při svém nedávném projevu ke stranickým soudruhům uvedl, že ekonomická krize je velkou příležitostí pro mezinárodní komunistické hnutí. "Kapitalismus se rozšířil o obrovská území s téměř půlmiliardou obyvatel, což umožnilo oddálit na čas krizi, která znovu zákonitě přišla v současné době, a to v Mekce kapitalismu - v USA... Rozlévá se do celého světa, zasahuje výrobu i spotřebu. Jistě by bylo potřebné společně posoudit, jak v zájmu posílaní vlivu komunistických stran na tuto skutečnost reagovat," uvedl Jakeš 15. listopadu 2008 na konferenci šesti organizací parlamentní KSČM.
Milouš Jakeš má podle Lidových novin stále velkou podporu obyčejných komunistů, kteří v něm vidí posledního reálně vládnoucího muže minulého režimu.
Zdroj.: Lidovky.cz




Vaše komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.