Dnešním dnem končí termín pro podání přihlášky do výběrového řízení na pozici ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. Nový ředitel bude funkci vykonávat pět let a nastoupit má už 1. dubna.

Mezi uchazeči je i Pavel Žáček, který tuto funkci vykonává už přes dva roky a chce si tak svou dosavadní práci obhájit. Kritice však Žáček čelí už delší dobu, je mu vytýkána špatná manažerská práce i výsledky ústavu. O jeho odvolání žádala petice Stanislava Pence, podporu mu naopak vyjádřila antipetice Martina Bartůňka a Jiřího Křižana.

Kolik lidí se do výběrového řízení přihlásilo nebylo zatím zveřejněno. Jedním z kandidátů je současný člen vědecké rady ústavu a renomovaný historik Jiří Pernes. Ten byl ředitelem historického muzea ve Slavkově u Brna a Moravského zemského muzea v Brně. Od r. 1994 pracuje v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v Praze. Vyučoval také na Masarykově univerzitě v Brně a Karlově Univerzitě v Praze. Specializuje se na dějiny českých zemí na přelomu 19. a 20. století a československé dějiny po roce 1945.

Pochybnosti k řízení

Rada vypsala řízení, ale zároveň však ihned zdůraznila, že to není vyjádření nedůvěry Žáčkovi. K tomuto vyjádření Pernes řekl: "Ano, uvažuji o tom, i když mám pochybnosti, zda má cenu se hlásit, když jsou podmínky psány pro někoho" a doplnil: "Samozřejmě mám představu o fungování ústavu, ale to má asi každý. Jako vědecká rada jsme měli někdy výhrady k práci pana ředitele a on je ne vždy akceptoval".

Podmínky řízení kritizuje i bývalý pracovník ústavu Pavel Paleček. "Pokud máte na získání všech úředních dokumentů a napsání koncepce práce ústavu na pět let jen 20 pracovních dnů, tak se musím ptát, zda to není jen formální krok," řekl Paleček iDNES.cz. Podle něj je řízení napsáno na tělo právě Žáčkovi.

Jako možného kandidáta na šéfa ústavu také historici často uváděli poslance a bývalého ministra vnitra Františka Bublana. "Vím, že už asi dva týdny se takové spekulace vedou, ale není to pravda," popřel svoji kandidaturu Bublan. Podobně se vyjádřil i ředitel Ústavu soudobých dějin Akademie věd Oldřich Tůma.

Kritika manažerských schopností

Žáček čelí kritice už delší dobu. Je mu vytýkána špatná manažerská práce i výsledky ústavu. Asi největší aféru ústav zažil, když jeho pracovník v časopisu Respekt zveřejnil dobové policejní informace, podle nichž Kundera v roce 1950 udal komunistické policii bývalého západního agenta Miroslava Dvořáčka. Ten si poté odseděl 14 let ve vězení. Kundera, žijící ve Francii, ale obvinění rozhodně popřel.

Další kritika se na jeho hlavu snesla za prezentaci publikace o vzniku Občanského fóra. Kniha obsahuje dokument StB, podle kterého byl výtvarník a jeden z disidentů Joska Skalník informátorem tajné policie. Historici si prý měli nejdříve tuto skutečnost ověřit přímo u Skalníka. Žáček ale takovou kritiku odmítá.

Spor o Žáčka

Bývalý disident Stanislav Penc sepsal petici, která Žáčka vyzývala k rezignaci kvůli údajnému překrucování dějin.

K této petici se připojil mj. i exprezident Václav Havel, jeden ze zakladatelů Občanského fóra Vladimír Hanzel, šéf strany zelených Ondřej Liška a historici Petr Blažek a Petr Koura.

Rozbuškou pro sepsání petice byla kniha ústavu vydaná ke dvacátému výročí vzniku Občanského fóra. Jeden v ní publikovaný dokument identifikoval jako důležitého informátora StB z okruhu občanského fóra dlouholetého Havlova přítele, malíře Josku Skalníka. Havlovi s Pencem vadilo, že Skalníka autoři neoslovili a spolehli se jen na dokument StB.

Žáčka naopak podpořil spoluzakladatel prorevolučních Studentských listů Martin Bartůněk a inicioval spolu s Havlovým "revolučním" poradcem Jiřím Křižanem protipetici, která Ústavu vyjadřuje důvěru. Během několika hodin ji podepsal například další bývalý Havlův poradce Alexandr Vondra, disident a exministr vnitra Jan Ruml či bývalí studentští vůdcové Monika MacDonagh-Pajerová, Igor Chaun a Martin Mejstřík. Mezi signatáři je i řada dalších osobností - například senátor Jaromír Štětina nebo režisér Vladimír Michálek.

Čtěte také: Penc požaduje v petici odvolání Žáčka

Podle signatářů je ústav nenahraditelnou institucí a výpady proti Žáčkovi ho ohrožují. "Je nutné poznat a pochopit příčiny, které vedly k nastolení a trvání totality v naší zemi. Účinným a nenahraditelným nástrojem k tomu je Ústav pro studium totalitních režimů. Tendence ČSSD a KSČM ke zrušení či paralyzování tohoto ústavu považujeme za nebezpečné a trestuhodné. Stejně tak neuvážené pokusy o zpochybňování jeho práce a výstupů. Proto vyslovujeme Ústavu pro studium totalitních režimů a jeho činnosti plnou podporu," stojí v petici.



Zdroj: Lidovky. cz, iDNES.cz