Novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů se stal Jiří Pernes. Přihlášku podalo celkem pět kandidátů. Mezi nimi i současný ředitel Pavel Žáček. Ten se do čela ústavu dostal bez konkurzu, instituci vedl od jejího vzniku v roce 2008.


Při prvním hlasování získali Pernes i Žáček shodný počet hlasů, Pernes vyhrál až ve druhém kole. Pernes nastoupí do funkce 1. dubna. Jiří Pernes chce v nové funkci klást větší důraz na vědeckou práci, více spolupracovat s Akademií věd nebo vysokými školami. "Chci přesvědčit veřejnost, že ústav není politickou institucí. Jeho práce by měla být vědeckým výzkumem," řekl iDNES.cz Pernes.

Hodlá také usilovat o to, aby výstupy byly kvalifikované a budily respekt u občanů i odborníků. Dosud prý některé závěry pracovníků ústavu "působily až bulvárním dojmem". Naráží tak například na rozpoutání mediální kauzy kolem údajného udavačství spisovatele Milana Kundery.

Jiří Pernes vystudoval češtinu, dějepis a muzeologii. Vedl historické muzeum ve Slavkově u Brna a Moravské zemské muzeum v Brně, učil na univerzitách. Specializuje se na dějiny českých zemí na přelomu 19. a 20. století a československé dějiny po roce 1945.

Ústav by podle Pernese neměl a priori upozorňovat na případy známých osobností a mluvit o nich. Ve starších kauzách, kvůli kterým ÚSTR čelil kritice, vidí ale spíš neúmyslné pochybení. "Věci v ústavu se neděly na politickou objednávku, ale působily tak," připustil Pernes. Jednou z nich by mohl být například případ bratří Mašínů.

Pernes také uvedl, že se chce obrátit na některé historiky, kteří ústav opustili, a přesvědčit je k návratu. Nabídne místo také Žáčkovi? "Zatím jsme o tom spolu nemluvili. Ale myslím, že pan Žáček je tak vyhraněná osobnost, že o to ani nebude stát."

Dobrý odborník, špatný manažer?

O vypsání konkurzu rozhodli radní v lednu. Zdůvodnili to tím, že první a současný šéf ústavu Pavel Žáček byl jmenován, aniž by se výběrové řízení konalo. "Uvedený akt (...) vychází z toho, že za standardní nástroj pro volbu ředitele instituce tohoto typu pokládá rada výběrové řízení," uvedla rada. Žáček nicméně čelil kritice zvnějšku, že je možná dobrý odborník, ale špatný manažer.

Asi největší aféru ústav zažil, když jeho pracovník v časopisu Respekt zveřejnil dobové policejní informace, podle nichž Kundera v roce 1950 udal komunistické policii bývalého západního agenta Miroslava Dvořáčka. Ten si poté odseděl 14 let ve vězení. Kundera, žijící ve Francii, ale obvinění rozhodně popřel.

Další kritika se na jeho hlavu snesla za prezentaci publikace o vzniku Občanského fóra. Kniha obsahuje dokument StB, podle kterého byl výtvarník a jeden z disidentů Joska Skalník informátorem tajné policie. Historici si prý měli nejdříve tuto skutečnost ověřit přímo u Skalníka. Žáček ale takovou kritiku odmítá.

Ústav pro studium totalitních režimů podle zákona spravuje všechny dokumenty vytvořené bývalou komunistickou Státní bezpečností. Vydává vědecké publikace a na svých internetových stránkách umožňuje přístup k historickým dokumentům. Ústav na jednom místě shromáždil všechny dokumenty StB a každý zájemce zde do nich může nahlédnout.


Zdroj: iDNES.cz