Díky Remkově účasti na vesmírném letu kosmické lodi Sojuz 28 se Československo po SSSR a USA stalo třetím státem, který vyslal svého občana do vesmíru. Remek se stal celkově 87. člověkem v kosmu, je prvním a dosud jediným českým kosmonautem.

Život Vladimíra Remka

Vladimír Remek se narodil 26. září 1948 v Českých Budějovicích. Matka byla Češka, otec Slovák, generál vojenského letectva ČSLA. V roce 1966, po maturitě na střední škole v Čáslavi, byl přijat do Vyššího leteckého učiliště v Košicích. Zde létal na cvičných letounech L-29 Delfín. Po jeho absolvování v roce 1970 nastoupil k leteckému útvaru v Českých Budějovicích.

V Československé armádě prošel od roku 1970 postupně funkcemi od stíhacího pilota až po zástupce velitele letecké divize.

O dva roky později byl vybrán ke studiu na Vojenské letecké akademii J. A. Gagarina v Moskvě, které zahájil v roce 1972. Po jeho absolvování v roce 1976 se krátce vrátil k leteckému útvaru v Českých Budějovicích.

Na podzim 1976 prošel spolu s O. Pelčákem, M. Vondrouškem a L. Klímou výběrem kandidátů kosmického letu. Od prosince 1976 se ve Středisku přípravy kosmonautů J. A. Gagarina v Hvězdném městečku u Moskvy začal připravovat spolu s O. Pelčákem a ostatními kandidáty z Polska a NDR, a absolvoval r. 1978 výcvik ke kosmickému letu.

Vladimír Remek byl v hodnosti kapitána nominován do funkce kosmonauta-výzkumníka do posádky kosmické lodi Sojuz 28, která byla první mezinárodní posádkou v rámci programu výzkumu vesmíru Interkosmos.

První let československého občana do kosmu

Kosmická loď s Remkem na palubě se od kosmodromu v kazašské stepi odstartovala 2. března 1978 (plán počítal se symbolickým 25. únorem, kvůli technickým problémům však musel být start odložen) a zamířila k orbitálnímu komplexu Saljut. Na Zem se první mezinárodní vesmírná posádka vrátila 10. března 1978. Velitelem posádky byl Alexej Gubarev.

Díky Remkově účasti se Československo po SSSR a USA stalo třetím státem, který vyslal svého občana do vesmíru. Remek se stal 87. člověkem v kosmu, před ním se do vesmíru podívalo 43 sovětských kosmonautů a 43 amerických astronautů.

Let československého občana do kosmu byl také chápán jako manifestace československo-sovětského přátelství, někdo jej vnímal i jako úlitbu za okupaci.

Skutečností nicméně je, že Československo se v té době velmi významně podílelo na programu Interkosmos. Přibližně na stejné úrovni byly také NDR a Polsko. Nakonec se nejvyšší místa rozhodla právě pro československou účast.

"Jeden důvod byl praktický, protože Československo patřilo k předním účastníkům programu Interkosmos a velice aktivně se zapojilo do všech tehdejších misí a druhá věc byla politická. Jak Československo, tak i Polsko a tehdejší NDR připadaly v úvahu a rozhodovalo se na nejvyšších politických místech," komentoval tehdejší situaci Vladimír Remek.

KALENDÁRIUM BŘEZEN

Zdroj: Čt24.cz