Zatčením řady undergroundových představitelů 17. března 1976 vyvrcholila Akce „Bojanovice“ - tajná sledovací akce StB, jejímž zásadním impulsem byl II. Hudební festival druhé kultury, který se u příležitosti svatby Ivana „Magora“ Jirouse konal o měsíc dříve v Bojanovicích.


Během festivalu vystoupily v sále místní bojanovické restaurace kromě jiných kapel také DG 307 a Plastic People of the Universe a písničkáři Karel Soukup a Svatopluk Karásek. Na oslavě, která byla řádně povolena Místním národním výborem se sešlo okolo tři sta pozvaných hostů. Během koncertu se do sálu dostavila hlídka Veřejné bezpečnosti, která se po kontrole vzdálila bez jakéhokoliv viditelného opatření. Přesto se festival stal o měsíc později záminkou k razantnímu zásahu proti hlavním představitelům undergroundu. Zatýkání začalo 17. března a postupně bylo vzato do vazby 19 osob, které byly obviněny z výtržnictví podle paragrafu 202 trestního zákona.

Ve vyšetřovací vazbě se ocitli všichni členové Plastic People of the Universe, Ivan Jirous, Pavel Zajíček, Svatopluk Karásek, Jan Kindl, Otakar Michl, Zdeněk Fišer alias Egon Bondy, Pavel Zeman, Karel Soukup, Jaroslav Kukal, Zdeněk Vokatý, Karel Havelka, Miroslav Skalický, František Stárek a další.

Přátelé vězněných začali organizovat kampaň na jejich podporu. Napsali například rozsáhlou zprávu Amnesty International, kde případ označili za politicky motivovaný. Již na počátku dubna 1976 informovala západní média o zatýkání a připravovaném soudním procesu. V reakci nato byla u nás zahájena dezinformační kampaň, v jejímž rámci byli zatčení vykreslováni jako narkomani a příživníci.

Na podporu zatčených vystoupila postupně řada významných domácích i zahraničních osobností jako například filosof Jan Patočka, Jindřich Chalupecký, Václav Havel, Ivan Klíma a Ludvík Vaculík. Solidarita s vězněnými a jejich ohlasy v zahraničí byly patrně hlavními důvody proč se postupně ztenčoval okruh osob, které měly být postaveny před soud.

V červenci se v Plzni konal proces proti Havelkovi, Skalickému a Stárkovi: za pořádání vystoupení Ivana Jirouse, Karla Soukupa a Svatopluka Karáska v klubu SSM v Přešticích (13. prosince 1975) dostali vysoké tresty, které jim byly po odvolacím soudu 3. září 1976 sníženy na polovinu, tedy na patnáct, devět a čtyři měsíce.

Po třídenním soudu byly 23. září v Praze vyneseny další rozsudky podle paragrafu 202 trestního zákona výtržnictví: Jirous dostal osmnáct měsíců, Zajíček jeden rok, Karásek a Brabenec ve vězení strávili po osmi měsících.

Po propuštění už o jiných než zcela konspirativních koncertech pro vybrané publikum nemohli Plastic People of the Universe ani uvažovat. Jejich jméno se ovšem rychle stalo známým pojmem doma i v zahraničí; publicita v oficiálním československém tisku se samozřejmě omezila na líčení Plastiků jako vulgárních chuligánů, hudebních analfabetů a psychicky narušených individuí.

Z protestů proti jejich uvěznění posléze vzešla iniciativa Charty 77, na níž se významně podílel Václav Havel. Ten se skupinou později spolupracoval např. na pořádání jejich utajených koncertů na Hrádečku a dokonce skupině vybíral texty jiných autorů ke zhudebnění. Ty se objevily na albech Hovězí porážka a Půlnoční myš.

Kauzou se podrobně zabývá Ústav pro studium totalitních režimů