Snímky z revoluce v listopadu 1989 ve Zlíně a z následné prosincové návštěvy Tomáše Bati poskytl Nezapomeňte.cz pan Miloš Gregor, jejich autor a přímý účastník událostí. Fotografie zachycují pohnutou revoluční atmosféru a návštěvu významného zlínského rodáka, který před válkou emigroval do Kanady. Místo svého původu navštívil po 50 letech, aby zde uctil otcovu památku a podpořil občany města, které tou dobou stále ještě neslo jméno Gottwaldov.

Revoluce ve Zlíně začala v divadle Studio Z, kde i přes zákaz ředitele byla přečtena výzva studentů DAMU a divadelníků. V hlavní budově probíhaly pořady, ve kterých vystupovaly známé osobnosti a na náměstí byly pořádány manifestace. Na první z nich se sešlo pouze dvě stě lidí, o tři dny později už bylo náměstí plné. Příchozím byly přednášeny informace z dění v regionu i o tom, kolik lidí už se přidalo na stranu stávkujících. Vše prokládala vystoupení herců a písničkářů. Zpočátku se lidé báli, obávali se kapitalismu, bídy a hladu. Jiní byli ale šťastní a „...za svobodu by i hladověli“. Na veřejná shromáždění se někdy přicházeli podívat také odpůrci, ale dav je pokaždé vypískal.

Divadlo sloužilo jako sklad veškerých materiálů a písemností, s nimiž pak divadelníci jezdili do vesnic, škol a závodů v okolí, aby myšlenky OF šířili dál. Zlínští disidenti, mezi něž patřil například dnešní knihkupec Pavel Jungmann a dlouholetý ředitel zlínské policie (nyní působící v Brně) Bedřich Koutný, našli spojence i mezi studenty technologické fakulty ve Zlíně. V čele studentského stávkového výboru stanul Jiří Devát, nynější šéf české pobočky Microsoftu a jeden z nejvlivnějších tuzemských manažerů. Účastníci tehdejšího dění na události vzpomínají dodnes. „Spojoval nás jediný nepřítel, jediným cílem byla demokracie,“ řekl pamětník Jan Minařík ze Zlína. „Lidé byli k sobě neuvěřitelně slušní a ohleduplní. Scházeli jsme se na náměstí a zapalovali svíčky,“ dodal.




V polovině prosince uvítalo přeplněné zlínské náměstí před radnicí po padesáti letech i návštěvu Tomáše Bati mladšího. Ten se do Československa vrátil po 50 letech v emigraci. Jeho první kroky po návratu směřovaly k rodinné hrobce na Lesním hřbitově. Hřbitov založil Tomáš Baťa starší, který byl mezi prvními pochovanými (zakladatel imperia Baťa zemřel tragicky při letecké havárii ve vlastním letadle při cestě z Otrokovic do Švýcarska v roce 1932). Fotografie zachycují Tomáše Baťu mladšího v doprovodu jeho manželky Sonji, tehdejšího kanadského velvyslance a Valtra Komárka. Na snímcích je možné najít například Stanislava Devátého a cestovatele Miroslava Zikmunda, který se velmi angažoval jak před revolucí, tak i během ní. Fotografie zachycují také shledání s manželi Dědákovými, kteří se po celou dobu starali o rodinnou hrobku Baťových. Obyvatelé prosadili s platností od 1. ledna 1990 i změnu názvu města z Gottwaldova na původní Zlín.