Jednáním poslanecké sněmovny v pátek 12. března 2010 byl odsouhlasen návrh poslanců Jaroslava Plachého (ODS) a Antonína Sedi (ČSSD) o zkrácení lhůty nutné k projednání zákona o bezplatném převodu věznice v Uherském Hradišti na třicet dnů. Jednání trvalo pouhou čtvrthodinu, ze 127 zákonodárců jich hlasovalo PRO 95. Pro věznici se tak zvýšila šance, že do správy města přejde bezplatně.

Muzeum totality a Grebeníčkovy námitky

Ve zchátralém areálu má vzniknout muzeum Svědomí národa připomínající zločiny totalitních režimů a utrpení nespravedlivě odsouzených. Popisy hrozivých metod z roku 1949 užívá poslanec ODS Jaroslav Plachý jako zdůvodnění, proč by měl stát zchátralou a nevyužitou budovu převést na radnici a umožnit vznik muzea.

Tomuto záměru se snaží zabránit bývalý předseda KSČM, poslanec Miroslav Grebeníček a hodnotí jej jako zvrácený. Tvrdí, že se muzeum cíleně nebude zaměřovat na období nacistické okupace, což také slibuje v předloženém návrhu, ale pouze na padesátá léta. „Předpoklad získání dotací z fondů EU by jinak totiž mohl zkrachovat na nepodpoře poslanců koketujících s fašistickými myšlenkami, s nimiž sedí ODS ve frakci v Evropském parlamentu,“ prohlásil při jednání. Důvodem Grebeníčkova jednání je fakt, že právě v této věznici jeho otec Alois v 50. letech nevybíravě mučil politické vězně.

Proti návrhu vystoupila také ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, podle ní by mělo město za převod areálu zaplatit. "Kritiky na adresu ministerstva spravedlnosti, ať urychleně a bezplatně tuto budovu převede městu, jsou sice krásné, nicméně neuskutečnitelné. Kdybych to udělala, tak nejspíš budu stát před trestním soudem a budu se zodpovídat z porušení rozpočtových pravidel," uvedla. Ministerstvo spravedlnosti chce areál prodat za částku za kterou jej stát koupil od Uherského Hradiště v polovině 90. let, což je 16 milionů. Původní odhad nemovitosti byl dokonce 35 milionů.

Podpora lidí a plánované využití objektu

Vytvoření muzea už podpořily tisíce lidí. Občanská iniciativa Za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti vznikla v lednu a uspořádala petici. „Podepsaných je už na dva tisíce a pravděpodobně jich bude i více,“ řekla mluvčí iniciativy, studentka Anna Stránská.
Součástí muzea by mohl být například speciální trenažér totality, v němž by si mohla zejména maldá generace vyzkoušet, jaké situace minulý režim přinášel. „Váš vedoucí důsledně vyžaduje, abyste se v zaměstnání oslovovali ,soudruhu‘. Budete toto nařízení respektovat?“ zní jedna z otázek, s níž by se lidé museli vyrovnat.

Stavební úpravy kvůli samotné expozici by neměly být náročné. Autoři projektu navrhují, aby se interiéry cel ponechaly v syrovém stavu, kdy mají výpovědní hodnotu. Pokusili by se je pouze doplnit o repliky původního nábytku a připomenout i původní podobu prostorů, ve kterých se odehrávaly výslechy u mučení. Další místnosti by měly sloužit k výuce a vzdělávání.