Komunistický svaz mládeže usilující o návrat socialismu může dál oficiálně fungovat. Pražský soud zrušil čtyři roky staré rozhodnutí ministerstva vnitra o jeho rozpuštění. Úřad podle soudu neprokázal, že mladí komunisté představují reálnou hrozbu pro demokracii.


Městský soud se případem zabýval podruhé - v březnu 2008 rozhodl, že opatření ministerstva bylo v souladu se zákonem, Nejvyšší správní soud (NSS) pak ale na základě kasační stížnosti Komunistického svazu mládeže (KSM) nařídil žalobu znovu projednat. Proti nynějšímu rozsudku je možné podat kasační stížnost k NSS, což by ale rozhodnutí neodložilo. Další variantou je nový pokus o zrušení sdružení.

Podle NSS proběhlo zrušení svazu sice podle zákona, ale chybí prokázání reálné hrozby pro společnost a demokracii. Tento názor uznalo samotné vnitro zastupované šéfem všeobecné správy úřadu Myronem Zajoncem. "Je to vodítko, jak přistupovat v těchto případech, které se v současnosti množí. Proti roku 2006, kdy soud o svazu rozhodoval, je nyní situace jiná," uvedl právník.

"Jsme rádi, že rozsudek dal za pravdu Komunistickému svazu mládeže, který se postavil proti, podle našeho názoru, antikomunistickému rozhodnutí ministerstva vnitra," řekl po jednání Milan Krajča z KSM. Opatření z roku 2006 se opíralo zejména o programové prohlášení komunistů zveřejněné na internetu. "Vnitro nezkoumalo vliv na společnost, ohlasy veřejnosti a reálné možnosti svazu dosáhnout svých cílů," argumentuje NSS.

Soud poukázal na to, že klidná debata je v souladu se zákonem, byť může být názorově extrémní, a zrušit občanské sdružení by mělo být krajním řešením. "Je nyní na ministerstvu, aby doložilo, zda je sdružení natolik silné, že představuje hrozbu pro společnost," odůvodnila nynější rozhodnutí soudkyně Naděžda Řeháková.

Revoluční překonání kapitalismu

Jestli se do toho vnitro pustí, není zatím zřejmé. "Poradíme se, jak dál postupovat. Indicie o činnosti svazu máme staršího data a situace se vyvíjí," řekl po rozsudku Zajonc. "Rozsudek z roku 2006 byl jeden z prvních tohoto druhu, neznali jsme tedy výkladová stanoviska soudů." Zmínil také souvislost s procesem s Dělnickou stranou, který vnitru napoprvé také nevyšel a nyní probíhá druhý pokus. Předchozí návrh na zrušení "dělníků" NSS odmítl kvůli chybějícím důkazům o propojení ideologie a činů.

Resort řízený v roce 2006 ministrem Ivanem Langerem (ODS) rozpustil sdružení komunistů především kvůli jeho programu, ve kterém hlásalo myšlenky směřující k odstranění soukromého vlastnictví výrobních prostředků a jeho nahrazení společenským vlastnictvím. Vnitru vadila především věta: "KSM stojí na straně úsilí o revoluční překonání kapitalismu a o nastolení ekonomických - odstranění soukromého vlastnictví výrobních prostředků a jeho nahrazení vlastnictvím společenským - a společenských - zavedení socialistické demokracie - podmínek pro budování socialismu jako prvního stupně k vytvoření společnosti komunistické, jejíž vybudování je konečným cílem."

Komsomolci sdružení propagovali i přes rozpuštění

Formulace navíc už byla upravená, místo novějšího "svaz stojí na straně úsilí" v programu původně stálo "svaz usiluje". KSM větu přeformuloval poté, co jej k tomu vyzvalo ministerstvo. To již v roce 2005 obdrželo od policie podnět, že cílem svazu je porušovat ústavu a zákony. S novější formulací se ovšem vnitro nespokojilo a zahájilo řízení o zrušení sdružení. Zdůvodnilo to tím, že sdružení vyvíjí činnost, jejímž cílem je porušovat ústavu a zákony. Program byl podle ministerstva v rozporu s ústavou a Listinou základních práv a svobod a neslučitelný se základními demokratickými principy.

Podle KSM ministerstvo vnitra postupovalo v rozporu s ústavně zaručenou svobodou projevu a s jeho právem vyhledávat a šířit informace a svobodně se sdružovat.

Členská základna KSM po zákazu přešla do občanského sdružení Svaz mladých komunistů Československa. K odkazu rozpuštěné strany se na svých akcích hlásila symbolikou KSM. Rozpuštěný svaz připomněli třeba během pietního shromáždění v Lidicích.


Zdroj: iDNES.cz