Seznam pořadů souvisejících s komunistickým obdobím v Československu, které máte tento týden možnost shlédnout v českých televizích.

PŘED 25 LETY

pondělí 2. 8.  -  neděle 8. 8 2010 v 18:49 ČT24

Sestřih toho nejpodstatnějšího, co nabízely původní Televizní noviny před čtvrtstoletím. Totalitní propaganda den po dni. 

DĚTI PADESÁTÝCH LET

úterý 3. 8. 2010 ve 21:30 ČT2, repríza pátek 6. 8. v 10:20 ČT2

Cyklus dokumentů studentů FAMU o dětech politických vězňů 50. let. Díl s názvem Nebojím sa hovoriť - Margita Zimanová bude věnován paní Margitě, jejíž oba rodiče zatkli v roce 1952.

Otec byl odsouzen na smrt, protože umožnil svému kmotrovi Vojtechovi Dankovi přechod přes státní hranice do Rakouska. V březnu 1953 byl popraven v Praze na Pankráci. Matku odsoudili nejprve na doživotí, poté jí trest změnili na 25 let odnětí svobody. Z vězení se vrátila po 7 letech, v roce 1959. Matčin otec a bratr byli též odsouzeni a vězněni. O Margitu a její sourozence se starala babička z matčiny strany, která žila v obci Ladomer poblíž Žiaru nad Hronom.

Margitě nebylo umožněno po ukončení základní školy dále studovat. Pracovala v čedičových kamenolomech, později jako inspektorka v prodejnách zeleniny, po sametové revoluci v roce 1989 jako pojišťovací agentka. Je vdaná, má dvě dospělé děti.

Její matka byla v roce 1968 rehabilitována a v roce 1990 založila pobočku „Konfederácie politických väzňov Slovenska“ v Žiaru nad Hronom, kde se v současnosti, po smrti své matky, velmi aktivně angažuje i Margita.

MANŽELSKÉ ETUDY: MIRKA A ANTONÍN

čtvrtek 5. 8. 2010 ve 20:00 ČT2

V unikátním cyklu zachytila dokumentaristka Helena Třeštíková prvních šest let společného života (1980-1986) šesti manželských párů.

V roce 1981 přišla dokumentaristka Helena Třeštíková s nápadem natočit sběrnou metodou prvních šest let společného života několika novomanželských párů. Vznikla zajímavá studie proměny lidí a vztahů. Cenné je také nefalšované zprostředkování života "obyčejných" lidí v 80. letech minulého století.

MANŽELSKÉ ETUDY PO DVACETI LETECH: MIRKA A ANTONÍN

čtvrtek 5. 8. 2010 ve 20:30 ČT2

Česká televize se spolu s režisérkou Helenou Třeštíkovou rozhodla na projekt Manželské etudy navázat, vyhledat sledované páry a zaznamenat jejich další život (1999-2005). Získaný materiál se stal nejen výpovědí o lidské psychice, ale také o současnosti a změnách, které s sebou přinesla doba po pádu totality.

Mirka a Antonín
Mirka s Tondou žijí s dcerou Lucií (18) a synem Tomášem (13) v typickém sídlištním bytě. Mirka má v přízemí domu malé vlastní kadeřnictví a Tonda je zaměstnán u firmy distribuující disky na pneumatiky. Dcera Lucie má vážnou známost a to je velký rodinný problém, protože Mirka, která se vdávala v 17 letech, by ráda dceru od předčasných vztahů uchránila. Lucie se ale nedá, a tak zažijeme svatbu a narození malého Patrika. Mirka s Tondou se v časném věku stávají babičkou a dědečkem. Lucie s manželem bydlí ve stejném bytě, kde začínali Luciiny rodiče. A tak se život opakuje. S tím rozdílem, že Lucie s manželem mají luxusnější auto, na dovolenou jezdí do Dominikánské republiky a Luciin manžel Martin neřeší v Mototechně brigády socialistické práce jako kdysi její otec Antonín, ale provozuje bazar a zastavárnu s mobily a televizemi.

HISTORIE.CS

čtvrtek 5. 8. 2010 ve 23:45 ČT2

Museli jsme si pomáhat. Rada vzájemné hospodářské pomoci - RVHP - měl být řídící ekonomický orgán zemí sovětského bloku. Jak fungovala a proč se nikdy nepodařilo naplnit její poslání?

Rada vzájemné hospodářské pomoci měla vytvořit pevný ekonomický svazek mezi státy tzv. tábora míru a socialismu. Bylo tomu tak doopravdy? Toto spojení bylo daleko více spletí poněkud zmatených a špatně plánovaných pseudoekonomických vztahů, dirigovaných politicky z Moskvy.

Kdo vlastně rozhodoval v RVHP? Bylo postavení jednotlivých zemí rovnocenné a odpovídal jejich význam jejich specifickým ekonomickým výkonům a možnostem? Bylo zboží, vyráběné v členských zemích, vůbec konkurenceschopné mimo sovětský blok? Je ovšem nutno uznat, že energetickou politiku Rada řešila. V SSSR byly totiž velké zdroje. A jak vypadala naše pomoc "rozvojovým zemím"? Kolik stála Kuba? Proč nemohla centrálně řízená ekonomika fungovat?

RETRO

sobota 7. 8. 2010 ve 12:32 a 20:30 a neděle 8. 8. 2010 v 6:05 a 11:30 ČT24 a neděle 8. 8. 2010 v 16:20 na ČT1

O prázdninách budou probíhat reprízy již vysílaných dílů pořadu Retro. Tento týden bude díl věnovaný  značce Prim a textilu.

Prim - to byla značka, jakých v socialistickém Československu příliš nebylo. Téměř 40 let měly hodinky Prim v Československu dominantní postavení. V obchodech totiž byly cizí značky k dostání jen výjimečně. A tak "Primky" nosil téměř každý muž. Zejména v 50. a 60. letech to pak byl špičkový přístroj, který snesl srovnání se západní konkurencí. Nešlo přitom jen o obyčejné náramkové hodinky. Zvláštní přístroje se vyráběly pro armádu i delegáty stranických sjezdů.

Textil se v českých zemích vyráběl odjakživa bez ohledu na režim. Ve výrobě spodního prádla byly místní firmy dlouhá léta na špici. Navíc třeba z punčocháčů nebo úborů na tělocvik se staly legendární výrobky, s nimiž generace Čechoslováků vyrůstaly. Textilky se přitom dlouho snažily dohnat Západ. A tak se vyráběly třeba silonky, které si kvalitou nezadaly s konkurencí.