Seznam pořadů souvisejících s komunistickým obdobím v Československu, které máte tento týden možnost shlédnout v českých televizích.

PŘED 25 LETY

pondělí 20. 12.  -  neděle 26. 12. 2010 v 18:49 ČT24

Sestřih toho nejpodstatnějšího, co nabízely původní Televizní noviny před čtvrtstoletím. Totalitní propaganda den po dni. 

DĚTI TOČÍ HRDINY (16/16)

Otec nezvěstný

pondělí 20. 12. 2010 v 16:10 ČT1, repríza pátek 24. 12. 2010 v 05:20 ČT2

Soutěžní film celostátní přehlídky základních a středních škol. Neuvěřitelný osud spisovatele Egona Hostovského v dokumentu ZUŠ Police nad Metují.

Televizní cyklus Děti točí hrdiny nabízí 16 nejlepších snímků celostátní soutěže žáků středních a základních škol. Filmy představují nejrůznější hrdiny nedávné minulosti - z období třetího odboje, lidi, kteří prošli komunistickými lágry, osobnosti undergroundu apod. Děti si samy vybíraly člověka ze svého okolí, kterého považují za hrdinu, a ve filmu svýma očima rozkrývají jeho osud. Všechny filmy moderují vítězové loňského ročníku soutěže Klára Zapletalová a Martin Hrnčíř.
Neuvěřitelný osud spisovatele Egona Hostovského přiblížíme v dokumentu ZUŠ Police nad Metují.

STALINOVA POSLEDNÍ ČISTKA

pondělí 20. 12. 2010 ve 20:00 ČT2

"Bdělost a ostražitost" Otce národů se v posledních letech jeho krutovlády obrátila proti nevinným lidem, jejichž hlavním "prohřeškem" byl židovský původ. Kanadský dokument.

Židé ruské říše přivítali Říjnovou revoluci většinou pozitivně. Státní diskriminace skončila, všichni si byli rovni a světlá budoucnost byla jistě lákavá. Už po krátkém čase se ale ukázalo, že rovnost není tak stoprocentní a že SSSR se stal novým impériem v rukou svérázného a podezíravého Gruzínce, který svou moc utužoval pravidelnými čistkami. Kulaci, straničtí funkcionáři, inženýři, čekisté, vojáci... Smyslem těchto velkorazií, které končívaly smrtí stovek, tisíců a desetitisíců lidí, bylo nastolení atmosféry strachu a poslušnosti.

Ke konci 40. let minulého století došlo i na početnou židovskou menšinu. Dříve se stávali Židé obětmi politických čistek spíše z hlediska svého "profesního" zařazení. Nyní ale šlo o promyšlený útok hlavně na židovské intelektuály, kterým byl vyčítán nebo přímo kladen za vinu, kosmopolitismus, židovský nacionalismus, sionismus a špionáž pro západní mocnosti. Často to byli lidé, kteří se pro sovětský režim velmi angažovali. Zvláště pak v létech "Velké vlastenecké války". První a nejznámější obětí byl divadelník Salomon Michoels.

Svou popularitu a oblíbenost nejen u Židů zaplatil v lednu 1948 životem. Vraždě zosnované tajnou policií následovaly "řádné" trestní procesy, končící rozsudky smrti. Vyvrcholením "honu na čarodějnice" bylo obvinění skupiny židovských lékařů ze spiknutí s cílem zavraždit vysoké sovětské státní a stranické funkcionáře.
Z vězení jím pomohla jen Stalinova smrt v březnu 1953. Ale ne všichni z nich výslechy a žalářování přežili.

PŘÍSNĚ TAJNÉ VRAŽDY (41/41)

Pravda o smrti mladého studenta

pondělí 20. 12. 2010 ve 22:15 ČT1

Ani nejbližší příbuzní a přátelé studenta Pavla Švandy už nedoufali, že se někdy podaří prokázat okolnosti jeho záhadné smrti. Díky diváckým svědectvím se zřejmě podaří tento příběh rozplést. Režie M. Petrov

PAVEL TIGRID - EVROPAN

čtvrtek 23. 12. 2010 v 17:55 ČT2

Poslední portrét novináře a bojovníka proti hranicím v nás i kolem nás (2004). Režie H. Třeštíková.

Pavel Tigrid je důležitou osobou pro 20. století v Česku přesto, že většinu života prožil za hranicemi své vlasti. Nikdy nepřestal pro svou vlast pracovat, přemýšlet o ní a komentovat události, které se v ní odehrávaly. A svým způsobem přispěl i k pádu komunistického režimu.

Jiskřivým glosátorem společenského dění nepřestal být Pavel Tigrid ani po sametové revoluci, kdy se aktivně zapojil do politického dění, ani po odchodu na odpočinek na francouzský venkov.
Film byl natočen během posledních dnů jeho života, Tigrid v něm otevřeně hovoří o své rodině i o všech peripetiích, které jej provázely. Portrét Pavla Tigrida z r. 2003 je součástí volného cyklu režisérky Heleny Třeštíkové Paměť 20. století.

HISTORIE.CS

čtvrtek 23. 12. 2010 ve 20:00 ČT2

Drahý uran. Na Vánoce 1945 a ruskou jolku 1946 dostal SSSR zářivý dárek - československý uran. Byla naplněna čs.-sovětská smlouva a těžbu uranu u nás zcela ovládli sovětští poradci.

Okolo československého uranu existuje řada dohadů, mýtů a pověr. Jak to skutečně bylo s touto strategickou surovinou? Proč o ni měl SSSR takový zájem? Víte, že už v září 1945 obsadili vojáci Rudé armády rudné doly v Jáchymově? Vyváželi jsme uranovou rudu do Sovětského svazu za rovnoprávných podmínek? Jakým způsobem se vůbec český uran pro sovětské potřeby těžil? Od kdy byli na jeho těžbu posíláni političtí vězni a za jakých podmínek uranovou rudu dobývali? Jak draze nás vlastně náš uran přišel?

RETRO

pátek 24. 12. 2010 ve 20:00  a 20:30 a neděle 26. 12. 2010 v 6:05 a 11:30 ČT24

Sovětská barevná televize a uherský salám. Ale také automobily Simca. I tak vypadal luxus za socialismu. Dívejte se, jak si lidé zpříjemňovali život.

Alespoň špetku luxusu si chtějí někdy dopřát skoro všichni. I za socialismu. Tuzex si pamatuje skoro každý. Ale byly tu třeba i obchody Eso nebo prodejna Praha-Paříž. Majetní si nechávali šít u Adama. Mezi exkluzivní auta patřily Lady nebo dokonce Saaby. Ke každé ženě se pak hodil pořádný kožich. Z NDR se přivážely pěkné záclony, z Maďarska zase barevné svetříky nebo kosmetika. A sovětský kaviár byl vyhlášenou pochoutkou. Dívejte se, jaký luxus si mohli dopřát obyvatelé socialistického Československa.

Prim. Byla to značka, jakých v socialistickém Československu příliš nebylo. A tak jen málokdo měl jiné náramkové hodinky.

NEZNÁMÍ HRDINOVÉ - POHNUTÉ OSUDY

neděle 26. 12. 2010 v 16:33 ČT24

Politujme ty, kteří se mají lépe než my. Svérázný intelektuál Andrej Stankovič s podpisem Charty 77 neváhal.

Andrej Stankovič (1940-2001) byl básník, knihovník, editor, filmový kritik a jeden z představitelů pražského undergroundu. V 60. letech patřil do redakčního okruhu časopisu Tvář. Od roku 1966 studoval na Filosofické fakultě University Karlovy obor knihovnictví a vědecké informace.

Stankovič patřil mezi první signatáře Charty 77. V roce 1979 poté, co státní moc zatkla první členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, byl mezi těmi statečnými, kteří pokračovali v činnosti VONS. Rozhodnutí lidí, kteří tvořili tzv. "druhou várku" VONS, je třeba obzvláště ocenit, protože se rozhodli pokračovat v práci, pro kterou byli jejich předchůdci uvězněni, a novým členům tedy muselo být jasné, že je může stihnout stejná represe.

Stankovič patřil mezi pilné samizdatové tvůrce. V samizdatu publikoval své básně, překlady a pořádal sborníky. Spolu s Václavem Malým psal krátké zprávy pro zpravodaj Charty 77 Infoch. Byl redaktorem samizdatového časopisu Střední Evropa. Po listopadu 1989 ho Václav Havel požádal, aby mu uspořádal knihovnu na Pražském hradě.
Připravili: scénář a režie Jiří Fiedor, dramaturgie Jiří Sirotek, vedoucí projektu Čestmír Franěk.