O nynějšího českého prezidenta Václava Klause se v éře socialistického Československa zajímala totalitní vojenská rozvědka. Podle spisu, nalezeného v Archivu bezpečnostních složek, si Klause vybrala Zpravodajská služba generálního štábu (ZSGŠ) jako kandidáta ke spolupráci, když jako dvaadvacetiletý nastoupil vojenskou základní službu.


Zajímat se o něj začala v lednu 1963. Po několika měsících, v srpnu 1964 akci ukončila s tím, že je Klaus pro další spolupráci nevhodný. Ze spisu je patrné, proč k takovému závěru totalitní moc dospěla: kvůli "značné vazbě ke sportovní činnosti, k děvčeti a k zaměstnání".

Podle experta na vojenské zpravodajství Vojenského historického ústavu Prokopa Tomka vedení spisu a informace v něm nenaznačují ani v nejmenším, že se s rozvědkou Klaus jakkoli zapletl. Úřad prezidenta v reakci na tyto dokumenty kontakt komunistických rozvědčíků s mladým Václavem Klausem potvrdil a odkázal na novinový rozhovor, v němž Klaus, už jako hlava státu, o setkání hovoří.

Osm popsaných stránek

Vojenský rozvědka byla složkou totalitní armády, která byla na rozdíl od vojenské kontrarozvědky (VKR) oddělena od Státní bezpečnosti a ministerstva vnitra. Působila až na výjimky v zahraničí a nevyznačovala se tvrdostí, jíž proslula právě komunistická tajná policie.

I ta Václava Klause sledovala. Poslední spis (s krycím jménem Rek) na něj založila v dubnu 1988, dva roky poté, co ukončila předchozí Klausův spis, vedený pod krycím jménem Kluk.

Dokument rozvědky o Klausovi, který nyní v archivech prostudovalo Aktuálně.cz má osm popsaných stránek. Obsahuje tři takzvané pracovní záznamy, ve kterých příslušník rozvědky líčí jeho rodinné poměry, studium a záliby i charakter.

Co řekl informátor

První poznatky o dnešním prezidentovi pocházejí ze zmíněného ledna 1963. Vojenská rozvědka vycházela jak z kádrových materiálů Klause a jeho rodičů tak z postřehů informátora, který znal budoucí hlavu státu z basketbalu.

"Informátor uvádí, že adresa se u útvaru projevuje velmi kladně. Okamžitě po příchodu k útvaru projevil zájem o práci v ČSM. Byl proto také navržen do praporního výboru ČSM jako jednatel a pokladník," zapsal si rozvědčík o Klausovi.

"Projevuje se jako velmi chytrý, bystrý a nadaný s vrozenou inteligencí. Právě pro tyto schopnosti je někdy považován za "náfuku", má tendence k nadřazenosti nad ostatní," pokračoval v charakteristice vyhlednutého spolupracovníka.

Z kádrových materiálů vojenského útvaru, pak přidává pracovník rozvědky popis, jak se mladý Václav Klaus staví k totalitnímu systému.

"Projevuje se u něj sklon podceňovat politický přístup k úkolům a řešit věci příliš operativně. Má velké organizační a přesvědčovací schopnosti avšak sklon k podceňování úrovně ostatních, které hodnotí z pozic svých vlastních schopností," líčí rozvědčík a přidává doušku, že takový postoj je vojáku Klausovi vyčítán.

A pak to skončilo

Na konci druhého zápisu, ve kterém vojenská rozvědka rozebírá zejména Klausův rodinný původ a schopnosti, se začíná kariéra spolupracovníka přibližovat. Pracovníci ZSGŠ jej hodnotí jako vhodného "k dalšímu rozpracování" a padne i návrh na "informativní pohovor".

Ten se podle spisu uskutečnil v listopadu 1963 a je posledním kontaktem Klause s vojenskou špionáží. Uzavírají jej slova: "Navrhuji adresu vyřadit z dalšího rozpracování pro jeho značnou vazbu ke sportovní činnosti, děvčeti a zaměstnání."

Expert Prokop Tomek hodnotí pokus o Klausův nábor spíš jako rutinní. Dodává však, že něčím musel tehdejší voják a dnešní prezident vojenskou rozvědku zaujmout.

"Samozřejmě si netipovali každého. Zájem ale v tomto případě skončil hned v úvodní fázi. Zřejmě nedošlo ke konkrétní diskuzi o způsobu spolupráce," hodnotí dokumenty.

"Měli zájem o lidi inteligentní, ale takové, aby zároveň příliš nevybočovali. Aby byli spolehliví a řiditelní. Když někdo hlasitě vyjadřoval zájem o takovou práci, byl spíš podezřelý," nastínil šablonu, podle které si adepty rozvědka vybírala.

Konec hned v počátcích

Dokumenty z Archivu bezpečnostních složek potvrzují příhodu z vojny, kterou Václav Klaus připomněl v rozhovoru pro Lidové noviny loni u příležitosti 20. výročí sametové revoluce.

"Bydlel jsem v kasárnách v Podbabě. Jednoho dne tam přišli dva plukovníci, všechny postavili do latě, a do velitelské kanceláře zavolali mě. A začali to na mě zkoušet: Vy máte samé jedničky a chcete jít do podniku zahraničního obchodu Ligna - to byl podnik na vývoz dřeva, papíru, nábytku, klavírů atd.," uvedl prezident v rozhovoru.

Prozradil v něm také, že mu vojáci nabídli, že by mohl jít pracovat do Omnipolu, přes který tehdy prodával totalitní režim zbraně zejména do zemí třetího světa.

I ze spisu je evidentní, že Klaus nabídku odmítl. Sám tvrdí, že se vymluvil na basketbal, který v té době závodně hrál. Stejný důvod vyřazení z evidence uvádí i spis.



Zdroj: Aktuálně.cz