Přestože počátek roku 1969 znamenal konsolidaci poměrů v tehdejším Československu, Moskvě se zdálo, že situace se mění pomalu a změny jsou polovičaté. Sovětské vedení v čele s Leonidem Brežněvem dlouhodobě připravovalo změnu ve vedení KSČ, jež měla definitivně odstranit Alexandra Dubčeka a další zbylé reformisty. Hlavním adeptem na Dubčekovo místo se stal právě Gustáv Husák, kterého podporoval mimo jiné i tehdejší prezident Ludvík Svoboda.

Záminkou byl hokej - satisfakce za srpen 1968

Sovětské vedení jen čekalo na vhodnou příležitost, jak tuto výměnu provést. A ta přišla s hokejovým šampionátem v březnu 1969, na němž Československo dvakrát porazilo sovětskou "sbornou". Zvláště po druhém zápase začaly v Československu bouřlivé oslavy, které se na některých místech změnily v otevřená vystoupení proti okupantům. S velkou pravděpodobností se přitom většinou jednalo o záměrně vyprovokované akce. StB stála také za nejvýraznějším konfliktem hokejových oslav - rozbití kanceláře sovětské letecké společnosti Aeroflot v dolní části Václavského náměstí.

Československá vláda incident odsoudila a jménem prezidenta Svobody a premiéra Černíka byla sovětskému velvyslanci předána omluva. Sovětské vedení se však pouze s omluvou nespokojilo a tlačilo na KSČ, aby Dubčeka nahradila člověkem, který bude dělat probrežnovovskou politiku.

Začátkem dubna se s Dubčekem setkal zvláštní zplnomocněnec sovětské vlády a náměstek ministra zahraničí Vladimir Semjonov a dal mu jasně najevo, že ztratil důvěru Moskvy. Dubček pochopil, že jeho pozice je neudržitelná, a rozhodl se na svou funkci raději rezignovat. Ústřední výbor, který se pak sešel 17. dubna, už jen konstatoval, že vedení strany nedokázalo realizovat účinná opatření k odstranění a překonání "krizových jevů" a ve funkci prvního tajemníka nahradil Dubčeka Gustáv Husák.

Zatímco Husák se stal na dlouhá léta nejmocnějším mužem v Československu, Dubček byl postupně z politiky odstraněn. Půl roku byl předsedou Federálního shromáždění, poté velvyslancem v Turecku a nakonec byl v červnu 1970 vyloučen ze strany. Později pracoval jako dělník a technický úředník.

Přechod k normalizaci se definitivně uzavřel v prosinci 1970, kdy komunisté přijali dokument Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ. Dokument se na dalších 20 let stal základním ideologickým východiskem komunistického režimu. Normalizační éra v tehdejším Československu trvala až do listopadu 1989.

Zdroj: CT24.cz