Vyvrcholila kampaň proti Chartě 77, Anticharta

28.01. 1987
V pražském Národním divadle proběhlo 28. ledna 1977 shromáždění umělců a kulturních pracovníků, které bylo reakcí na vznik disidentského hnutí Charta 77. Jeho účastníci na závěr podepisovali Provolání československých výborů uměleckých svazů, později neoficiálně označované jako Anticharta. Zneužití všeobecně známých tváří, umělců a intelektuálů bylo dokonalým vyvrcholením snah, jež měly demonstrovat "jednotu národa" a jeho loajalitu k tehdejšímu komunistickém vedení státu.

Anticharta

Dne 12. ledna 1977 byl v Rudém právu otištěn článek, ve kterém byli signatáři disidentského hnutí Charty 77 označeni za skupinu ztroskotanců a samozvanců, kteří se snaží podkopávat úsilí lidu, který se svou obětavou prací snaží naplňovat závěry XV. sjezdu strany.
V následujících dnech byli občané nuceni na svých pracovištích podepisovat protestní rezoluce proti Chartě.
Kdo nepodepsal, mohl počítat s problémy. Vyjádřil tím totiž svůj poměr k pracujícímu lidu a komunistické straně.

Shromáždění v Národním divadle

V pražském Národním divadle proběhlo 28. ledna 1977 shromáždění umělců a kulturních pracovníků. Jeho účastníci na závěr podepisovali Provolání československých výborů uměleckých svazů, později neoficiálně označované jako Anticharta.

Ačkoli text Charty 77 nebyl v totalitní éře nikdy oficiálně publikován, ve sdělovacích prostředcích proti ní začalo tažení. Vyvrcholením snah, jež měly demonstrovat "jednotu národa" a jeho loajalitu k tehdejšímu komunistickém vedení státu, bylo právě shromáždění nejznámějších umělců a intelektuálů v Národním divadle. Provolání s názvem "Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru" přečetla herečka Jiřina Švorcová.

Pro režim však kromě samotného provolání byly důležité i tváře známých a lidmi oblíbených a vážených umělců v hledišti divadla a jejich podpisy pod petičními archy. Na každém podpisovém archu bylo uvedeno: "přihlašuji se k provolání ...". Podepsat muselo stovky dramatických umělců, spisovatelů, básníků, kritiků, skladatelů a výtvarníků. Kamery snímaly populární herce v hledišti, mezi nimi například Karla Högera, Ladislava Peška, Miloše Kopeckého či Radovana Lukavského a již těžce nemocného Jana Wericha.
Werich byl pozván do Národního divadla, kde mu byl předložen podpisových arch. Následující den byla v novinách uveřejněna fotografie s notickou, že i on odsuzuje činnost "hrstky ztroskotanců a zaprodanců". Jeho odvolání podpisu a distancování se od této akce již zveřejněno nebylo.

Setkání v Divadle hudby

Na shromáždění v Národním divadle navázala 4. února podobná akce v pražském Divadle hudby, kde se sešli umělci působící v oblasti populární hudby. Přítomni byli i ředitelé uměleckých agentur, vydavatelství, Československé televize a Československého rozhlasu. Ze stranických funkcionářů na setkání dohlíželi vedoucí kulturního oddělení ÚV KSČ Miroslav Miller a český ministr kultury Milan Klusák. Provolání, jehož obsah navazoval na dokument ze shromáždění na první scéně, přečetla Eva Pilarová. S projevem zde vystoupil i Karel Gott. V diskusi vystoupili populární hudebníci Karel Svoboda, Karel Vágner, Ladislav Štaidl a zpěvák Jiří Korn. Na závěr setkání se opakovala podpisová akce známá z Národního divadla.

Kromě "anticharty" vznikla i řada jiných rezolucí a prohlášení kulturních pracovníků a umělců. Podobná shromáždění jako v Národním divadle a Divadle hudby se konala ve všech divadlech v tehdejším Československu.

Již 12. února 1977 oficiální tisk hlásil, že k provolání se připojilo 76 národních, 360 zasloužilých a více než 7000 dalších umělců, jednotlivců či členů souborů a uměleckých těles z Čech, Moravy i Slovenska.

Zdroj: Ct24.cz

Vyjádřete se a sdílejte

Pošli kamarádovi Komentuj

Vaše komentáře

Zatím nebyly přidány žádné komentáře.



Generální partner

Generální partner

Mediální partner

Podpořili nás

Facebook