Josef Bubeník - otec Jana Bubeníka, jednoho z představitelů studentského stávkového hnutí z listopadu 1989 a bývalého politika - dělal fotografie tohoto souboru jako kronikář rodiny, ale také s vědomím, že se odehrává významná část české historie.

O životě Josefa Bubeníka čtěte zde:

Vzpomínky část I. --   Vzpomínky část II. --   Otázky na tělo --   Ctnosti a pravda

Sametová revoluce objektivem fotoaparátu

Fotografie tohoto souboru jsem dělal jako kronikář rodiny, ale také s vědomím, že se odehrává významná část české historie. Události zahájené 17. listopadu 1989 pro mne logicky navazují na události zahájené „Pražským jarem“ 1968. V té době se totiž narodil náš syn Jan, který pak v listopadu 1989 organizoval stávku studentů na Fakultě dětského lékařství KU v Praze a následně spolupracoval s Martinem Mejstříkem a Šimonem Pánkem. Pro mne bylo období kolem roku 1968 nejdramatičtějším v mém životě a celý jeho další průběh významně poznamenalo. Proto považuji tyto fotografie a své vyprávění o „událostech  1968“ za jeden celek.

Naše rodina prožívala normalizační totalitu bez zvláštního heroismu, ale s hlavou vztyčenou. Zajímavě to vyjádřil severočeský spisovatel Jan Votruba. Jeho pohled na naši rodinu je na konci mého textu  „1968 – vzpomínky.“

Když  nám náš Honza 17. listopadu 1989 telefonoval, že se zúčastnil studentské demonstrace na Albertově a na Národní třídě dostal „pendrekovou nakládačku“ a svého slovenského kolegu Borise Hruškoviče musel dopravit do nemocnice s otřesem mozku, v souvislosti s touto událostí se objevil také v televizi. Fotografií Honzy z televizní obrazovky začíná má fotoreportáž, která ho sleduje na různých místech jeho společenského angažmá. Protože od té doby uběhlo 20 let, nejsem si zcela jist v udání času některých záběrů. Bohužel, nedokázal jsem zachytit jeho působení v poslanecké sněmovně FS a při první volbě presidenta Václava Havla.


Komentáře k fotografiím:

č. 1 - Československá  televize zastihla Honzu v Motolské nemocnici, kam dopravil otřeseného kolegu Borise Hruškoviče, který dostal na Národní třídě několik ran pendrekem do hlavy.
č. 2, 3, 4 - Krátce na to jsme se rozjeli spolu se ženou do Prahy, okouknout situaci v níž se náš syn pohybuje. Hned na Smíchovském nádraží jsme se setkali s železničáři, kteří studentskou stávku podporovali.
č. 5, 6, 7 - V ten den se konala manifestace pražských občanů na Letné. č. 5 – pověstné zvonění - konec totalitního režimu.
č. 8, 9, 10 - V roce 1989 jsme žili v Rájově u Mariánských Lázní. Občanské fórum v Mariánských Lázních pozvalo brzy po listopadové generální stávce Honzu na mítink.
č. 9 - Zaplněný sál společenského domu Casino.
č. 10 - Soustředěná  pozornost obecenstva.
č. 11 - Honza vypráví  o tom co se dělo 17.11. na Albertově, na Národní třídě v Praze a o smyslu a cílech stávky studentů.
č. 12 - Když už jsme byli v Praze, chtěli jsme vidět i syna. Zastihli jsme ho v prostředí Fakultní nemocnice v Motole, kde měli stávkující studenti FDL KU své sídlo. Maminka Jitka se vítá se synem Honzou, o kterého se docela strachovala.
č. 13 - 20 Prostředí studentské stávky na FDL KU v Praze – Motole. (č. 14 - starší bratr Honzy Martin – absolvent VŠZ v Suchdole. Všichni tři bratři zapojení do studentského stávkového hnutí.
č. 15 - uprostřed Jiří a Jan Bubeníkovi – mladší Jiří student ČVUT).
č. 21 - 23 Pražští stávkující  studenti navštívili své kolegy v Chebu. Setkání organizovalo Občanské fórum Cheb. Mezi studenty je i Honzův mladší bratr Jiří.
č. 24, 25 - Na svém tehdejším pracovišti, Traťové distanci ČSD Cheb, jsem inicioval vznik Občanského fóra a účast pracujících na listopadové generální manifestační stávce na Chebském náměstí. Na fotografiích pracující TD ČSD Cheb jdou stávkovat proti násilí.
č. 26, 27 - Generální manifestační stávka chebské pokrokové veřejnosti na Náměstí krále Jiřího z Poděbrad. Manifestaci organizovali představitelé chebského divadla.
č. 28 - 33 - V sídle stávkového ústředí studentů, Řetězová ulice, Praha (č. 28 - U telefonu Jan Bubeník, vpravo snídá Šimon Pánek, č. 29 - Martin Mejstřík, za ním plakát- kandidát na presidenta Václav Havel, č. 30 - Jan Bubeník, Šimon Pánek, Martin Mejstřík, č. 33 - Krátce po probuzení  – Jan Bubeník, Martin Mejstřík, Šimon Pánek).
č. 34 - 39 Vánoce 1989 prožila celá  naše rodina v Praze, mezi studenty. Honza neměl čas přijet domů, rodina musela přijet za ním. (č. 35 - Rodina Bubeníkových prožila štědrý večer 1989 se stávkujícím Honzou v motolské nemocnici. Zleva doprava – Honza, otec Josef, bratři Martin a Jiří a maminka Jitka).
č. 35 - Studentské vánoce 1989 na Karlově mostě. V pozadí Hradčany.
č. 36 - Pietní místo na Národní třídě.
č. 37 - 39 - Studentské vánoce v pražských ulicích. Zcela vlevo Jan Bubeník (č. 38 - uprostřed s fotoaparátem Martin Mejstřík).
č. 39 - Na Štědrý  den 1989 se rozzářilo v pražských ulicích spousta vánočních stromků.
č. 40 - Mezi stávkující  studenty FDL KU v Praze – Motole přišli vyjádřit solidaritu herci divadla Semafor – Jiří Suchý, Jitka Moravcová, Jiří Datel Novotný.
č. 41 - 44 (prosinec 1989) Honza Bubeník přijel také za tátou do Chebu na jeho pracoviště TD ČSD  Spolu s kolegou informovali chebské železničáře o všem co se týkalo studentské stávky .
č. 44 – Ing. Potužák – „porevoluční“ náčelní TD Cheb.
č. 45 - (prosinec 1989) Jan Bubeník, mezi zemědělci v obci Prameny v Západních Čechách. 060: Studentské vánoce 1989 na Karlově mostě. V pozadí Hradčany.
č. 46 - 48 Červen 1990 – volební kampaň před volbami do poslanecké  sněmovny ČSR. Kandidáta OF Jana Bubeníka přijel do Mariánských Lázní podpořit ministr zahraničí Jiří Dienstbier.
č. 49 - 50 V roce 1990 pobýval Honza několikrát v USA. Poprvé s presidentem Václavem Havlem, když ten hovořil v americkém kongresu, později opakovaně studijně. Po návratu vždy besedoval s občany Mariánských Lázní. (č. 49 – v hledišti pozorně poslouchá jeho babička, tenisová mistryně a vynikající trenérka Vlasta Holečková, jeho maminka Jitka, jeho švagr, rovněž tenisový mistr – Milan Holeček.