Demonstraci předcházelo několik událostí. Již na začátku října ohlásily nezávislé iniciativy Charta 77, České děti, Demokratická iniciativa, Nezávislé mírové sdružení a Společenství přátel USA příslušnému úřadu, že 28. října - v den 70. výročí vzniku Československa - uspořádají na pražském Václavském náměstí pokojnou manifestaci. Obvodní národní výbor v Praze 1 této žádosti nevyhověl a manifestaci výslovně zakázal.

Dne 15. října se zveřejněním manifestu „Demokracii pro všechny“ ustavila politicky orientovaná nezávislá iniciativa Hnutí za občanskou svobodu, na jejíž činnosti se podíleli demokratičtí aktivisté z Čech, Moravy a Slovenska. HOS se přihlásilo k národním demokratickým tradicím, politickému a ekonomickému pluralismu, obnovení právního řádu, záchraně životního prostředí, svobodě vyznání a odluce církve od státu, národní svébytnosti a vytvoření nové demokratické ústavy. Hnutí se proklamovalo jako »volné sdružení svobodně vznikajících a žádnému centru nepodřízených politických skupin a klubů«. Manifest podepsalo 126 aktivistů, proti kterým Státní bezpečnost okamžitě zahájila rozsáhlou sérii represivních opatření.

Obavy vlády z demonstrace

21. října projednalo předsednictvo ÚV KSČ Informaci o aktivitách nepřátelského prostředí k výročí vzniku Československé republiky, předloženou federálním ministrem vnitra Františkem Kinclem.

Podle ní jsou nezávislé iniciativy připraveny k "důsledné koordinaci" opozičních aktivit, které lze rozdělit do dvou kategorií: protirežimní demonstrace a legalizace opozice včetně upevnění jejího postavení v mezinárodněpolitické oblasti. "Organizátoři v čele s Václavem Havlem jsou rozhodnuti uspořádat 28. října demonstraci i za cenu osobních obětí".

Vedle této hlavní akce chystají nezávislé iniciativy ještě další: diskusní fórum Nezávislého mírového sdružení na pražském Václavském náměstí dne 29. října, pietní akty Nezávislého mírového sdružení a Charty 77 u hrobu T. G. Masaryka v Lánech ve dnech 28. a 29. října, "tichou demonstraci" na pražském Staroměstském náměstí k 70. výročí stržení mariánského sloupu, zveřejnění manifestu Hnutí za občanskou svobodu v den výročí vzniku republiky a uspořádání mezinárodního sympozia Československo 88 ve dnech 11.-13. listopadu.

Ministr vnitra doporučil předsednictvu ÚV KSČ opatření, kterými by státní moc zamezila konání všech těchto akcí ("nepřipustit narušení veřejného pořádku, včetně případného nasazení pořádkových sil VB k rozptýlení zúčastněných osob"). Vrchní velitel Lidových milicí a generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš vydal v této souvislosti rozkaz, kterým milicionářům nařídil, aby byli ve dnech 26.-31. října připraveni na "mimořádná bezpečnostní opatření a spolupráci s příslušnými orgány státní moci".

Členové vedení KSČ (Herman, Zavadil, Biľak, Kempný, Knotek, Lenárt, Janák, Jakeš, Hoffmann, Urbánek, Adamec, Fojtík a Štěpán) se v diskusi předsednictva ÚV KSČ 21. října vyslovili pro "tvrdý postup" vůči protirežimní demonstraci k 70. výročí vzniku republiky.

Oslavy 70. výročí vzniku Československé republiky

27. října vyhlásil prezident republiky Gustáv Husák k 70. výročí vzniku Československé republiky amnestii. Na jejím základě bylo propuštěno 4665 osob, 630 osobám byla prominuta část trestu, aniž byly propuštěny z vězení. Zastavení trestního stíhání či odložení před jeho zahájením se týkalo 15 339 obviněných. Amnestováni byli rovněž českoslovenští občané zdržující se v zahraničí a odsouzení pro nedovolené opuštění republiky, pokud "neprojevují nepřátelský vztah ke státnímu zřízení".


28. října se na výzvu nezávislých iniciativ v odpoledních hodinách shromáždilo na pražském Václavském náměstí několik tisíc lidí na pokojné demonstraci k 70. výročí vzniku Československa.

Několik dnů předem zahájila Státní bezpečnost preventivní represi, jejímž výsledkem bylo zajištění a několikadenní uvěznění asi 140 demokratických aktivistů, s devadesáti pěti osobami byly realizovány "varovné pohovory", současně Státní bezpečnost provedla 30 domovních prohlídek. S předstihem byla rovněž zahájena zastrašovací kampaň v režimních sdělovacích prostředcích. Policejní jednotky zaútočily krátce po zahájení demonstrace a za použití pendreků, vodních děl, obrněných transportérů a služebních psů demonstraci brutálně rozehnaly.

Policie kontrolovala celkem 483 osob, z toho 19 cizinců, zadržela a na svá místní oddělení odvezla 133 osob, z nichž většinu ještě týž den propustila. S 29 účastníky demonstrace bylo zahájeno trestní řízení. V ostatních větších městech byla účast na protestních shromážděních nízká - v Brně se na náměstí Svobody sešlo asi 400 občanů.


29. října pak policie zabránila uskutečnění nezávislého diskusního fóra, které na Václavské náměstí svolalo Nezávislé mírové sdružení. Z 817 osob, které byly kontrolovány, zadržela policie 8 účastníků fóra.