O domácím umění

Do dětského pokojíčku Rumcajse a Manku z drátu, lampičky v podobě broučka nebo chemlonovou tapisérii, do obýváku stylizovanou volavku, hodiny z překližky a na sekretář pudlíka skrývajícího láhev koňaku, do kuchyně na hrnky vyřezávanou a vypalovanou poličku, kukačky ze samorostů a prostírání... vzpomínáte? Tak jsme si zdobili své domácnosti ještě v nedávné době.

Výstavy Domácího umění představují artefakty, které si lidé vytvářeli sami pro výzdobu svých příbytků ve druhé polovině 20. století, a to především od 50. do konce 80. let. Tyto artefakty, které jsou někdy také označované pejorativně jako kýče, zhotovovali lidé bez výtvarného vzdělání i větších ambicí, přičemž tvořili drobná i monumentální díla pro radost svou a svých blízkých. Tato díla, často vznikala z nedostatku dekorativních předmětů (dnes bychom řekli designu) v obchodech a z nadbytku volného času jejich tvůrců. 

Řada předmětů doplňovala mimo jiné na přelomu 50. a 60. let oficiální dobovou stylotvornou vlnu, pro kterou se ujal po výstavě EXPO 58 v Bruselu název „bruselský styl“ nebo jednoduše „Brusel“. 

Více informací o Domácím umění naleznete ZDE