¨<< zpět na kategorii "Chartisté"

Tato prozaička, autorka psychologických próz a scenáristka se angažovala v disentu. Téměř rok byla vězněna za podvracení republiky a později o tom napsala knihu. Aktivně se podílela na vzniku Občanského fóra a v letech 1990 - 92 byla za OF poslankyní České národní rady.


Život Evy Kantůrkové

Pocházela z literárně založené rodiny – otec byl komunistický novinář a matka spisovatelka. Velmi brzy se stala novinářkou v deníku Mladá fronta. Teprve po dělnické přípravce, kterou ukončila v roce 1951 maturitou, absolvovala filozofii a historii na Filozofické fakultě UK. Tu absolvovala roku 1956 prací Slovanská lípa v roce 1848. Po studiích pracovala v aparátu Svazu mládeže a v Čs. ústředí knižní kultury. Od roku 1967 se věnovala jen své literární tvorbě jako spisovatelka z povolání.

Byla členkou KSČ a angažovala se v Pražském jaru. V roce 1970 ale ze strany vystoupila, ocitla se na seznamu zakázaných autorů a publikovala jen v samizdatu a exilových nakladatelstvích.

Podepsala Chartu 77, jíž byla od 6. ledna 1985 do 7. ledna 1986 mluvčí, a i jinak se společně s manželem Jiřím Kantůrkem angažovala v disentu. Od 6. května 1981 do 22. března 1982 byla vězněna za podvracení republiky. Tato zkušenost přispěla ke vzniku jejího nejúspěšnějšího díla Přítelkyně z domu smutku. Aktivně se podílela na vzniku Občanského fóra.


Po roce 1989

V letech 1990 – 92 byla poslankyní České národní rady. V letech 1994 – 96 byla předsedkyní Obce spisovatelů. V letech 1998 – 2000 byla ředitelkou odboru literatury a knihoven ministerstva kultury. Od 15. května 2003 je členkou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání; v únoru 2004 ji tzv. Občanské sdružení televizních a rozhlasových koncesionářů obvinilo ze střetu zájmů (syn Jan Štern působil jako producent ČT a Ivan Štern jako ředitel programu ČRo 6) a neúspěšně žádalo o její odvolání.


Dílo

Tvůrčí vývoj Evy Kantůrkové nese zřetelné stopy převratných událostí ve společnosti i v osobním životě. Literární činnost zahájila publikováním v časopisech Směna, Plamen, Kulturní tvorba aj. V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století její povídky a romány vycházely v samizdatových edicích.

Próza:

Jen si tak maličko povyskočit - 1966, sbírka povídek s poutavými příběhy mladých lidí. Po letech se objevují v souboru novel vydaných v zahraničí pod názvem Člověk v závěsu, doma pak jako Krabička se šperky.
Smuteční slavnost - 1967, román, jehož tématem je rozčarování z kolektivizace na venkově a jejími důsledky ve vztazích mezi lidmi. Autorka svůj román upravila scenáristicky pro film, jehož premiéra se však konala až v roce 1990.
Po potopě - 1969, psychologická próza o životě komunistického novináře ve 30. až 50. letech. Čerpá z rodinných zkušeností autorky.
Nulový bod - 1970
Pozůstalost pana Ábela - 1971, též jako Sbírka pana Ábela, psychologické novely byly už v nákladu zničeny
Pán věže - samizdat 1978, tiskem 1992, román s paralelně vyprávěnými příběhy spisovatele, který se rozešel s komunistickou ideologií
Černá věž - 1982 v Kolíně nad Rýnem, román navazuje na prózu Po potopě

Přítelkyně z domu smutku - 1984 v Kolíně nad Rýnem, v ČR 1990
Román je vlastně reportážní prózou o autorčině politicky motivovaném pobytu v ruzyňské věznici a setkáních s vězněnými ženami. Popisuje poměry, jaké panovaly v Ruzyni na počátku 80. let, kdy byla autorka držena ve vazbě pro údajné podvracení republiky. Soustřeďuje se hlavně na vztahy uvnitř věznice. Ve většině kapitol zachycuje životní příběhy žen, s nimiž trávila dobu vazby. Eva Kantůrková svou prózu nazývá "románem pravdou". Vystupuje v knize jako autorka, vypravěčka i účastnice děje v jedné osobě. Tento román se stal v roce 1992 základem pro scénář čtyřdílného televizního filmu režiséra H. Bočana.

Krabička se šperky - 1992
Janu Hus - samizdat 1988, tiskem 1991, beletrizovaná monografie
Památník - 1994, memoárový charakter
Záblesky paměti - 1997, memoárový charakter
Valivý čas proměn - 1996, kniha obsahuje v různých literárních žánrech autorčina vyznání ze 70. let

Eseje:

Dialog o víře - Mnichov 1984, korespondence s J. Zvěřinou
Na národa roli dědičné - 1995, sborník ohlasů nad IV. dílem Pamětí V. Černého
Pekařovské studie - 1996, samizdatový sborník věnovaný historii

Zdroj: Spisovatele.cz