V březnu 1969 jsem se měl zúčastnit odborného semináře v Helsinkách, kam mě pozvala tamní Technická univerzita v Otaniemi. Cesta byla naplánována už v přestihu v roce 1968, ale po srpnové invazi a okupaci Československa vojsky Sovětského svazu jsem v uskutečnění cesty nevěřil. K vycestování tehdy nestačil platný pas a vstupní vízum, ale bylo nutné získat od úřadů tzv. výjezdní doložku. Ta mi tehdy byla udělena, a tak jsem v březnu do Finska odletěl.


V té době se konalo ve Stockholmu mistrovství světa v ledním hokeji. Díky odporu obyvatelstva proti okupačním jednotkách získali Čechoslováci u finského obyvatelstva obrovské sympatie. Možná, že to bylo i proto, že Finové měli se Sovětským svazem vlastní zkušenosti. V listopadu 1939 byli také přepadeni. Finská armáda vzdorovala velké vojenské převaze až do 12. března 1940, pak kapitulovala.


Když českoslovenští reprezentanti porazili v prvém utkání úřadujícího mistra světa Sovětský svaz 2:0, v Helsinkách propukla hokejová horečka. Na kdejakém ledovém plácku hráli finští kluci hokej a s naprostou samozřejmosti se oslovovali - pro ně trochu exoticky znějícími jmény - Holik, Golonka. Přiznám se, že jsem se v této atmosféře cítil velmi příjemně a byl hrdý na to, že jsem Čechoslovák.
 
Se Sovětským svazem hrálo československé mužstvo ještě jeden zápas v pátek 28. března 1969 a já ho sledoval na finské televizi v restauraci helsinského hotelu Marski. Mezi hosty se brzy rozkřiklo, že v restauraci sedí někdo z Československa. Po skončení utkání, které českoslovenští reprezentanti vyhráli 4:3, přítomní hosté povstali a vyjádřili mi své sympatie bouřlivými ovacemi a potleskem.


V té době propukly v Praze a některých dalších městech spontánní oslavy. Klidné ulice se zaplnily lidmi, projíždějící automobily troubily, blikaly světly, lidé si gratulovali a smáli se, v průvodech bylo vidět československé státní vlajky, za mnohými okny svítily svíčky nebo prskavky, na některých zděných plochách a plotech se začaly objevovat velké, čerstvě namalované, bílé nápisy 2:0, 4:3.


Na Václavském náměstí se sešlo asi 100 000 lidí. Lidem nešlo jen o projev radosti nad výhrou v ledním hokeji, ale také o možnost tímto způsobem veřejně protestovat proti okupaci. Toho zneužili agenti Stb k provokaci. Několik mužů začalo vrhat na výlohu kanceláře Aeroflotu dlažební kostky a rozvášněný dav pak kancelář zdemoloval. Nikdy se neobjasnilo, jak se hromada dlažebních kostek dostala před Aeroflot, když chodník i vozovka byly asfaltové.

Zdroj: Totalita.cz