Divadelní hra "Komunismus"
04.11.
2010
Termín: 4. a 21. listopadu 2010 od 19:30
Místo: Divadlo v Celetné, Celetná 17, Praha 1
Místo: Divadlo v Celetné, Celetná 17, Praha 1
Hra Viliama Klimáčka Komunismus se po dvou scénických
čteních dočkala divadelní inscenace. Na jeviště Divadla v Celetné ji poprvé uvedl spolek Kašpar.
Klimáček svou hru označuje za normalizační tragédii, odehrávající se v roce 1984 v Čekoslovensku. Ptá se v ní, jaké to je obětovat se pro rodinu za cenu ztráty vlastní
hrdosti a tváře, zda je možné ostatní ochránit, když se člověk zaplete
do sítě totality, a zda je zlo páchané s dobrým úmyslem a z dobrého
důvodu menším zlem. "Jádrem hry je, jestli se má fízlovi, který donášel, odpustit, či ne," uvedl k inscenaci režisér. On se spolu s autorem domnívá, že odpouštět se nesmí. "Bylo by to kydání hnoje na ty, kteří se s režimem nezapletli," dodal.
Hra završuje totalitní trilogii Tiso, Husák, Komunismus, kterou autor napsal pro divadlo Aréna v Bratislavě. Vznikla na námět Juraje Kukury, který spolu se Zdenou Studénkovou ztvárnil hlavní role ve světové premiéře v Aréně v roce 2008 v režii Martina Čičváka. Komunistický režim podle Kukury poznamenal životy mnoha lidí. Jeho osobně oddělil od rodiny; když v 80. letech legálně v Mnichově natáčel film, neprodloužili mu vízum. V té době mu umírala matka a on se nemohl vrátit. I proto Kukura chtěl, aby divadlo nastavilo zrcadlo této době. Před rokem představila Aréna trilogii v pražském Činoherním klubu.
Hra
Komunismus je připomenutím událostí, které řada lidí nepamatuje a mnozí
je možná zapomněli. Podle autora žijeme dobu zrychleného zapomínání,
kdy nad kostmi mrtvých už stojí obchodní centra.
Po premiérách svých her se Klimáček setkal s nenávistnými reakcemi a anonymními dopisy. "Jsem už dost starý, abych to zvládl. Přesto jsem rád, že jsem do toho šel," komentoval to tento básník, prozaik a dramatik, autor asi čtyřicítky her. Podle něj podstatou hry není politika, ale rodinné vztahy, které jsou tlakem a strachem minulého režimu deformovány.
Slovenský dramatik Viliam Klimáček je současně i hercem, režisérem a scenáristou.
V roce 1983 absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě a o pět let později zanechal praxe anesteziologa v bratislavské nemocnici a začal se divadlu věnovat profesionálně. Je sedminásobným držitelem ceny Alfréda Radoka za nejlepší českou a slovenskou hru roku.
Více informací nalezenete na Divadlovceletne.cz
Klimáček svou hru označuje za normalizační tragédii, odehrávající se v roce 1984 v Čekoslovensku. Ptá se v ní, jaké to je obětovat se pro rodinu za cenu ztráty vlastní
hrdosti a tváře, zda je možné ostatní ochránit, když se člověk zaplete
do sítě totality, a zda je zlo páchané s dobrým úmyslem a z dobrého
důvodu menším zlem. "Jádrem hry je, jestli se má fízlovi, který donášel, odpustit, či ne," uvedl k inscenaci režisér. On se spolu s autorem domnívá, že odpouštět se nesmí. "Bylo by to kydání hnoje na ty, kteří se s režimem nezapletli," dodal.Hra završuje totalitní trilogii Tiso, Husák, Komunismus, kterou autor napsal pro divadlo Aréna v Bratislavě. Vznikla na námět Juraje Kukury, který spolu se Zdenou Studénkovou ztvárnil hlavní role ve světové premiéře v Aréně v roce 2008 v režii Martina Čičváka. Komunistický režim podle Kukury poznamenal životy mnoha lidí. Jeho osobně oddělil od rodiny; když v 80. letech legálně v Mnichově natáčel film, neprodloužili mu vízum. V té době mu umírala matka a on se nemohl vrátit. I proto Kukura chtěl, aby divadlo nastavilo zrcadlo této době. Před rokem představila Aréna trilogii v pražském Činoherním klubu.
Hra
Komunismus je připomenutím událostí, které řada lidí nepamatuje a mnozí
je možná zapomněli. Podle autora žijeme dobu zrychleného zapomínání,
kdy nad kostmi mrtvých už stojí obchodní centra. Po premiérách svých her se Klimáček setkal s nenávistnými reakcemi a anonymními dopisy. "Jsem už dost starý, abych to zvládl. Přesto jsem rád, že jsem do toho šel," komentoval to tento básník, prozaik a dramatik, autor asi čtyřicítky her. Podle něj podstatou hry není politika, ale rodinné vztahy, které jsou tlakem a strachem minulého režimu deformovány.
Slovenský dramatik Viliam Klimáček je současně i hercem, režisérem a scenáristou.
V roce 1983 absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě a o pět let později zanechal praxe anesteziologa v bratislavské nemocnici a začal se divadlu věnovat profesionálně. Je sedminásobným držitelem ceny Alfréda Radoka za nejlepší českou a slovenskou hru roku.
Více informací nalezenete na Divadlovceletne.cz


Vaše komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.