<< zpět na kategorii "Chartisté"

Český právník, politik, publicista a především reformní komunista byl jedním z iniciátorů a prvních signatářů Charty 77 a spoluautorem Prohlášení Charty 77. V důsledku toho byl od ledna do června 1977 ve faktickém domácím vězení, po němž emigroval do Rakouska.

Život Zdeňka Mlynáře

Zdeněk Mlynář, původním jménem Zdeněk Müller, vystudoval v padesátých letech právnickou fakultu Lomonosovy univerzity v Moskvě, kde byl mimochodem spolužákem Michaila Gorbačova. Po absolvování se stal vědeckým pracovníkem Ústavu státu a práva ČSAV v Praze. V roce 1963 působil jako docent na právnické fakultě UK, kde se věnoval dějinám politických teorií a srovnávacímu výzkumu politických systémů. Tehdy také vedl mezioborový tým pro otázky rozvoje politického systému socialismu.

V Komunistické straně Československa byl od roku 1946, členem jejího ústředního výboru se stal v březnu 1968 a hned se zařadil mezi představitele reformního proudu. Byl autorem politické části Akčního programu, účastníkem moskevských jednání v srpnu 1968 a byl i spolusignatářem moskevských protokolů. V listopadu 1968 pro svůj nesouhlas s postupující normalizací z vedoucích funkcí odstoupil. Následně byl z ÚV odvolán a v roce 1970 byl z KSČ vyloučen.

Svoje místo v Ústavu státu a práva ČSAV si Mlynář udržel jen pár měsíců, pak byl přeřazen do entomologického oddělení Národního muzea v Praze. V roce 1976 se stal jedním z iniciátorů a prvních signatářů Charty 77 a spoluautorem Prohlášení Charty 77. V důsledku toho byl od ledna do června 1977 v domácím vězení. Nakonec v roce 1977 republiku opustil a jako publicista a politolog našel nový domov v Rakousku. Byl tam vedoucím vědeckým pracovníkem Rakouského ústavu pro mezinárodní politiku v Laxenburgu a profesorem politických věd na universitě v Innsbrucku. Stal se mezinárodně uznávaným expertem na krize v politických systémech sovětského typu a posléze na takzvanou Perestrojku. Po listopadu 1989 působil opět ve vlasti, kde se snažil zasahovat do politického dění z pozic demokratické levice.

Dílo

Zdeněk Mlynář pravidelně publikoval v Právu a vydal několik knih; Krize v sovětských systémech od Stalina ke Gorbačovovi, 1991; Socialistou na volné noze, 1992; Reformátoři nebývají šťastní, 1994. 

Zvláštní pozornost pak vzbudily jeho memoáry Mráz přichází z Kremlu (Kolín nad Rýnem 1978, Praha 1990; přeloženo do 11 jazyků), které podávají svědectví o československých událostech v letech 1968 - 69. Kniha je historickým pramenem, neboť čtenáři přináší nejen pohled politika, který se podílel na Pražském Jaru, ale dozvídáme se v ní také o Mlynářově politickém životě, o tom jak se vyvíjel a čím byl ovlivněn. To čtenáři umožňuje pochopit, vžít se a vcítit se do pozice člověka, jehož osobnost se formovala pod vlivem sovětského osvobození a jehož osobnost se postupem doby vyvinula do osoby reformního komunisty.

<< zpět na kategorii "Chartisté"