V pozdním odpoledni a během večera v úterý 20. srpna 1968 byly do stavu bojové pohotovosti uvedeny statisíce vojáků pěti států Varšavské smlouvy. Podél hranic Československa se shromáždily tisíce vojenských automobilů, obrněných vozidel a tanků. Na letištích těchto států byla připravena letadla ke vzletu směr Praha, Bratislava, Košice, Brno a další města. Zhruba ve 23.00 překročily hraniční čáru úderné a průzkumné skupiny následované masou vojsk a techniky.

Začala operace Dunaj, největší vojenská akce v Evropě od druhé světové války.

Vyvrcholila tak nespokojenost stranických vedení Sovětského svazu a některých jeho východoevropských satelitů s pokusem o reformy v Československu, které vešly do historie jako Pražské jaro. Svaz sovětských socialistických republik (SSSR) cítil ohrožení svého velmocenského postavení ve střední Evropě, obával se potenciální demontáže komunistického systému sovětského typu v Československu a jeho příklonu k Západu. To nakonec dovedlo politické vedení SSSR k rozhodnutí nahradit dosavadní politiku vměšování a nátlaku přímou vojenskou akcí.


Vpádu do Československa se zúčastnilo 27 bojových divizí (12 tankových, 13 motostřeleckých, 2 výsadkové) a 1 letecká armáda.

Skupina A (sovětské a polské jednotky) zahájila nástup z prostoru Legnice – Krakov (Polsko)
Skupina B (jednotky SSSR a NDR) z Görlitz, Žitavy, Drážďan a Kliegenthalu (NDR)
Skupina C (sovětské, maďarské a bulharské jednotky) z oblasti Györu (Maďarsko).
Intervenčním jednotkám v počtu 750 tisíc vojáků s 800 letadly, 6300 tanky a 2000 děly a raketami velel generál J. G. Pavlovskij.

Události 20. srpna 1968

16.00 Mimořádná porada pracovníků StB u náměstka ministra vnitra Viliama Šalgoviče, kde byly podány informace o připravované okupaci Československa.

před 23.00 Velvyslanec S. V. Červoněnko navštívil prezidenta republiky Ludvíka Svobodu a oznámil mu, že vojska pěti zemí překročila hranice Československa.
Byl vyhlášen poplach v pražských vojenských posádkách. Za dramatické situace došlo ke schválení rozkazu ministra obrany M. Dzúra, aby armáda nekladla odpor (totéž se vztahovalo na Bezpečnost a Lidové milice) a bylo sepsáno Provolání ke všemu československému lidu, v němž se uvádělo, že vojska obsazují ČSSR proti vůli ústavních orgánů a bez jejich vědomí.

kolem 23.00 Vojenské jednotky pěti zemí SSSR, PLR, BLR, NDR a MLR odhadované na 200 000 mužů a později na 500 000 překročily státní hranice Československa.

v Československé televizi
diváci v pohodlí svých domovů od 20.00 sledovali lyrickou komedii režiséra V. Kršky "Řeka čaruje" a poté další program. Až později v noci byli buzeni hřmotem letadel nad hlavami. 
události na Ruzyňském letišti

22.00 na letišti přistálo mimořádné letadlo z Moskvy (civilní AN-24) a zůstalo na letištní ploše.

23.00 přistálo další mimořádné letadlo tentokrát ze Lvova. Z něho vystoupilo velké množství civilistů, kteří byli srdečně vítáni na celnici. Ti se pak odebrali do města a letadlo po půl hodině odletělo.

24.00 dispečer dostal příkaz, že letiště nesmí přijímat ani vypravovat lety.

Provolání předsednictva ÚV KSČ

text z deníku Práce 21. 8. 1968

Předsednictvo ÚV KSČ

Všemu lidu Československé socialistické republiky: Včera dne 20. srpna 1968 kolem 23. hod. večer překročila vojska SSSR, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky státní hranice ČSSR.

Stalo se tak bez vědomí presidenta republiky, předsednictva Národního shromáždění, předsednictva vlády i prvního tajemníka ÚV KSČ a bez vědomí těchto orgánů.

V těchto hodinách zasedalo předsednictvo ÚV KSČ a zabývalo se přípravou XIV. sjezdu strany.

Předsednictvo ÚV KSČ vyzývá všechny občany republiky, aby zachovali klid a nekladli postupujícím vojskům odpor, protože obrana našich státních hranic je nyní nemožná. Proto ani naše armáda, Bezpečnost a Lidové milice nedostaly rozkaz k obraně země.

Předsednictvo ÚV KSČ považuje tento akt za odporující nejen základním zásadám vztahů mezi socialistickými státy, ale za popření základních norem mezinárodního práva.

Všichni vedoucí funkcionáři strany a Národní fronty zůstávají ve svých funkcích, do nichž byli jako představitelé lidu a členy svých orgánů zvoleni podle zákonů a jiných nařízení, platných v ČSSR. Ústavními činiteli je okamžitě svoláno zasedání Národního shromáždění, vlády republiky, a předsednictvo ÚV KSČ svolává plénum ÚV strany k projednání vzniklé situace.

Události 21. srpna 1968

krátce po 01.30 V rozhlase bylo přečteno Provolání předsednictva ÚV KSČ Všemu lidu ČSSR. V něm byla vojenská akce označena za popření základních norem mezinárodního práva. Obyvatelé byli vyzváni, aby zachovali klid a nekladli postupujícím vojskům odpor. Ani bezpečnostní složky nedostaly rozkaz k obraně země. Během čtení Provolání byl vysílač na středních vlnách vyřazen z provozu na příkaz ředitele Ústřední správy spojů Karla Hoffmana. Po něm byly odpojeny všechny rozhlasové vysílače, které nahradila vysílačka "Vltava", která ihned začala na vlně 210 metrů šířit sovětskou propagandu.

kolem 02.00 Cesta z Ruzyňského letiště do středu Prahy je zaplněna kolonami sovětských vojáků na sovětských i našich automobilech, tancích a obrněných transportérech.

Lidé v celé naší republice byli probouzeni neobvyklým hlukem. Za jejich okny projížděly vojenské kolony. Mnohým z nich nad hlavami přelétaly sovětské Antonovy naplněné nákladem vojenské techniky.

Okupační tanky na Václavském náměstí

po 03.00 Sovětskými parašutisty byla obsazena budova předsednictva vlády a zde byl zatčen předseda čs. vlády Ing. Oldřich Černík.

Tanky okupantů před budovou ÚV KSČ

po 04.00 K budově sekretariátu ÚV KSČ dorazily první sovětské obrněné vozy. Asi za hodinu začalo obsazování budov. První tajemník Alexander Dubček a řada vedoucích funkcionářů bylo v budově internováno. 

07.30 Před budovu Čs. rozhlasu na Vinohradech dorazilo 6 tanků, takže nikdo neví, jak dlouho bude ještě možno vysílat.

08.15 Čs. rozhlas vysílal projev prezidenta republiky Ludvíka Svobody. V němž vyzýval lid, aby zachoval rozvahu a klid u vědomí své občanské odpovědnosti a aby v zájmu republiky zabránil nepromyšleným činům.

10.07 Zahájena 85. mimořádná schůze předsednictva Národního shromáždění, která trvala s přestávkami několik příštích dní.

Sovětská letadla shazují letáky s českým textem, plným gramatických chyb, ospravedlňujícím invazi. V tomto textu je za československého prezidenta označen Antonín Novotný.

Okupační jednotky nechtějí pouštět sanitky - i když jsou řádně označeny červeným křížem a navíc i bílým praporem.

Před obchody s potravinami se začínají od rána tvořit fronty. Je proto zaveden přídělový systém.

12.00 Generální stávka. V Praze ustal veškerý pohyb v ulicích. K této dvouminutové stávce vyzvali představitelé tvůrčích a uměleckých svazů.

krátce po 14.00 Alexander Dubček, Josef Smrkovský, Zdeněk Kriegel a Josef Špaček byli převezeni sovětským obrněným transportérem z budovy ÚV KSČ na neznámé místo.

19.00 Čs. rozhlas vysílal Prohlášení vlády ČSSR Všemu lidu Československa.

22.00 Po vypálení barevných světlic zahájily sovětské jednotky na různých místech Prahy palbu. Ta trvala s přestávkami někdy až do 22.30. Toto se opakovalo několik dní.

22.30 Československý rozhlas vysílal druhý projev prezidenta republiky.


Situace na Staroměstském náměstí:
Zde se po 7.00 shromažďují občané. Rozhlas vyzývá ke klidu, aby nebyla zavdána záminka ke krveprolití. Nad stovkami přítomných jsou namířeny kulomety. Po 8.00 vlaje nad Husovým pomníkem čs. vlajka. Lidé se snaží diskutovat s okupanty a přesvědčit je, že u nás žádná kontrarevoluce není. Mezi nimi i herečka Vlasta Chramostová. Díky svým postojům v těchto dnech si nebude moci příštích 21 let zahrát na prknech žádného divadla.

Situace na Václavském náměstí:
Zde se od rána shromažďovali lidé. Po 9.00 přijelo od rozhlasu přes 15 tanků, které začaly ihned ostřelovat nejen okolní budovy, ale i památnou budovu Muzea. Na schodišti leželi omítkou i střelami k zemi přibití lidé. Po Václavském náměstí šel tou dobou průvod Pražanů se zakrvácenou vlajkou.

Situace před vinohradskou budovou rozhlasu:
V 7.30 hodin k budově dorazilo 6 tanků. Směrem od Václavského náměstí byla navršena barikáda a několik set lidí se snaží zabránit okupantům v postupu. Na budovu dopadají desítky střel a nad hlavami všem přelétají Antonovy. Před devátou hodinou jsou zde zdemolovaná auta a sestřílená omítka z budov. Okupační jednotky vytlačují silou naše občany.

Okupační tank najel do barikády tvořené nákladním autem. Nárazem vznikl oheň, který zachvátil nejen nákladní auto, ale i tank. Mezi sovětskými vojáky nastal zmatek. Tanky ve snaze uniknout ohni doslova převálcovaly autobusy a nákladní auta, která tvořila barikádu. Ještě odpoledne hoří na Vinohradské ulici domy.

Situace před budovou ÚV KSČ:
Zde se od půlnoci shromáždili lidé, aby se setkali s představiteli ÚV KSČ. Při obsazování budovy bylo několik z nich postřeleno, když se snažilo budovu chránit. Jeden z nich zemřel. 

Oběti okupace

Srpnová invaze pěti armád Varšavské smlouvy a jejich počínání v Československu si hned v první den okupace 21. srpna 1968 vyžádaly oběti na životech a řadu vážně zraněných československých obyvatel. Největší ztráty byly po střetu sovětských vojáků s neozbrojeným davem v okolí budovy Československého rozhlasu v Praze. Oběti byly hlášeny nejen z dalších míst hlavního města, ale také z jiných měst a obcí (např. z Liberce, Brna, Bratislavy, Košic, Popradu a dalších). Jen první den okupace byly zraněny desítky osob, mnoho z nich těžce. Ztráty pokračovaly i v dalších dnech, týdnech a měsících. Celkem si okupace Československa do konce roku 1968 vyžádala 108 mrtvých, zhruba 500 těžce a stovky lehce zraněných.

Zdroj: Totalita.cz, Ustrcr.cz