17. prosince 198 ministři zahraničních věcí Československa a Rakouska, Jiří Dienstbier a Alois Mock společně přestřihli dráty na československo - rakouských hranicích mezi obcemi Hatě a Kleinhaugsdorf.

Toto symbolické gesto se stalo důkazem pádu železné opony a otevřelo cestu k opětovnému sbližování evropských zemí.

Jedním z impulsů k pádu komunismu ve střední Evropě byli utečenci ze socialistické NDR, kteří během podzimu 1989 zaplnili německé velvyslanectví v Praze. Vše začalo přelézáním plotů a skončilo odjezdem tisíců lidí. Zahrada západoněmecké ambasády se proměnila ve stanové městečko, kde tisíce východních Němců doufalo, že se nakonec dostanou na Západ.

Zlom přišel 30. září, kdy tehdejší spolkový ministr zahraničí Hans Dietrich Genscher oznámil, že brzy všichni budou moci odjet speciálními vlaky přes území NDR do západního Německa.
Fakt, že se Genscherovi podařilo s východoněmeckými úřady vyjednat odjezd uprchlíků z Prahy na západ, podle mnohých způsobilo kolaps východoněmeckého režimu a následný pád berlínské zdi.

23. prosince byly přestřiženy i dráty na československo - německých hranicích.

Symbolický akt vykonal těsně před vánočními svátky společně s ministrem zahraničních věcí Československa Jiřím Dienstbierem jeho německý protějšek Hans-Dietrich Genscher u obce Nové Domky u Rozvadova. "Kdybych se v životě nedožil ničeho jiného, než že padla železná opona a že jsem se na tom také mohl nějakým způsobem podílet, tak bych si myslím mohl říct, že jsem udělal dost,"
uvedl Jiří Dienstbier.

Pádem železné opony se definitivně změnil život na hranicích. Z Čechů a Němců, které po téměř půl století oddělovaly ploty a kulometné věže, se znovu stali sousedé. Dvacet let v sousedství bez ostnatých drátů přináší podle podnikatelů i ekonomický profit. 


K připomenutí likvidace „železné opony“, byl za vsí u silnice do Jedliny zbudován památník, jehož odhalení se oba ministři zúčastnili.