„Měl jsem v ruce papíry všech příslušníků vojenské rozvědky. Řekl bych, že devadesát procent lidí mělo být do roku 1996 pryč, protože to nebyli lidi, kteří by sloužili režimu, který nastal. Debatovali jsme s generálem Procházkou, já ho upozorňoval na určité lidi, protože jich tam byla spousta, kteří studovali v SSSR, většinou od raket. Kdo studoval v SSSR a byl tam nejméně dva měsíce, tak byl zauzlován na KGB. Procházka měl s těmito lidmi určité...

„Závěr pro budoucnost? Já mám naštěstí optimismus v krvi, takže stále doufám, že lidé se poučí. Doufám, že mladá generace neskočí pitomejm komunistům na lep, neboť existuje dost důkazů, které by je měly varovat. Naivita je ale možná a hloupost nekonečná. Jestli se z toho lidstvo nějak dostane, nevím. Byl tu nacismus, komunismus i další ismy dávno předtím, ale i když lidé něco prožijí, tak raději zapomínají, toho se bojím. Proto považuji za svou...

„Jinak tahle moje činnost celková, co jste si tady přečetl, ta vycházela od doby, kdy zavřeli mého otce ve dvaapadesátým roce. A když se vrátil z Jáchymova a řekl mi, jak tam zacházeli s ním… Protože můj otec byl zavřenej v devětatřicátým roce už gestapem v Petchkárně. A když mi řekl, že v Petchkárně s ním tak surově nezacházeli jako v Jáchymově, tak přeci jenom ve mně něco vyrostlo. A od tý doby já jsem vůči tomu režimu začal pociťovat...