Tank číslo 23, umístěný od července 1945 na pražském náměstí Kinských jako památka osvobození Prahy Rudou armádou (a připomínka okupace Československa v srpnu 1968), prošel v noci z 27. na 28. dubna 1991 zásadní proměnou – kolektivem umělců v čele s Davidem Černým byl přemalován narůžovo. Tím začal příběh Růžového tanku.

Tank číslo 23

Tank číslo 23, nazývaný též Smíchovský tank a od roku 1991 Růžový tank, byl od července 1945 umístěn jako památník osvobození Prahy Rudou armádou a konce Druhé světové války na 5 metrů vysokém kamenném podstavci na smíchovském Štefánikově náměstí (od roku 1951 náměstí Sovětských tankistů, od roku 1990 náměstí Kinských). Tank byl v 50. letech prohlášen národní kulturní památkou a stal se součástí propagandy komunistického režimu.

Po srpnu 1968 byl tank lidově vykládán i jako připomínka invaze do Československa vojsky Varšavské smlouvy, která ukončila Pražské jaro. Tomu napomáhala i číselná symbolika součtu roku 1945 a čísla tanku 23: 1945+23=1968.

Odlišné pojetí významu Tanku č. 23 potvrzují i slova umělce Davida Černého: „Procházejíc kolem symbolu ruské diktatury, který tu byl od mého narození, nepovažoval jsem tank za symbol svobody – konce Druhé světové války“.

Příběh Růžového tanku

V noci z 27. na 28. dubna 1991 právě David Černý, tehdy 23letý student VŠUP, se svými přáteli přetřel tank z původní zelené barvy balakrylem narůžovo.

VIDEO – NATÍRÁNÍ TANKU 27./28. duben 1991

To vyvolalo bouřlivé veřejné diskuse i oficiální protest sovětské vlády. Černý byl stíhán pro výtržnictví a úřady nechaly s ohledem na blížící se květnové výročí osvobození tři dny poté tank přetřít zpět nazeleno.

Skupina patnácti poslanců Federálního shromáždění za Občanské fórum v čele s Janem Rumlem poté využila své trestní imunity a 12. května 1991 tank opět přetřela narůžovo. Čin poslanců odsoudil mimo jiných také prezident Václav Havel. Událost se pak stala předmětem interpelace poslance Vladimíra Čecha (OF) na ministra spravedlnosti Leona Richtera ve věci stíhání pro poškozováni národní kulturní památky. Čech označil stíhání Černého za nespravedlivé, dokud nejsou stíháni činitelé bývalého režimu přímo odpovědní za mnohem závažnější devastaci významnějších památek.

Tanku byl odňat status národní kulturní památky a v rámci přestavby náměstí bylo rozhodnuto tank odstranit. 13. června 1991 byl tank snesen, umístěn nejprve ve Vojenském muzeu Kbely a později se stal součástí expozice Vojenského technického muzea v Lešanech, vybudované v letech 1996– 1999. Snahy některých představitelů KSČM o obnovení památníku (pražský zastupitel František Hoffman v květnu 2005 navrhoval jeho umístění na Vítkov byly neúspěšné.

Protože původní vrstvy spěšně nanášených nátěrů (růžová, zelená, růžová) odpadávaly, v roce 2000 muzeum tyto nátěry odstranilo a tank natřelo narůžovo potřetí.

Růžový tank zpátky na Smíchově

Příběh Růžového tanku měl další pokračování v den 40. výročí okupace Československa 21. srpna 2008. David Černý spolu s příznivci americké základny v Česku a Iniciativa PRO umístili na náměstí Kinských tentokrát „jen“ čtyřtunové torzo růžového tanku jakoby se nořícího pod zem, doplněné o bílý invazní pruh, jaký používala obrněná vozidla Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Iniciativa chtěla připomenout výročí okupace Československa, a také umělecky vyjádřit nesouhlas se současnou politikou Ruska – v té době právě vrcholil rusko-gruzínský konflikt.

Černý navrhoval umístit na Kinského náměstí torzo růžového tanku už v roce 2001. Obvodní rada návrh nejdříve odsouhlasila, ale když proti umístění díla protestovali český premiér Miloš Zeman, ruský velvyslanec Vasil Jakovlev a další, Praha 5 změnila své původní rozhodnutí a projekt zamítla. V květnu 2001 byl objekt pod názvem Deset deka tanku odhalen alespoň v Lázních Bohdaneč u příležitosti desátého výročí odchodu sovětské armády z města.

12. června 2009 bylo torzo z náměstí Kinských odstraněno.