Pražská doprava byla před vznikem metra velmi přetížená neboť všichni, kdo cestovali z Prahy 4 do centra, museli tehdy projet Bělehradskou ulicí nebo přes Karlovo náměstí, protože Nuselský most neexistoval. Centrem města jezdily kromě tramvají i autobusy.

Skutečný start metra byl o den později

Slavnostní otevření nového metra se odehrálo ve stanici Kačerov, kde tehdejší generální tajemník KSČ Gustáv Husák slavnostně přestřihl pásku. První souprava obsazená pouze vybranými hosty se tak mohla vydat na jízdu směrem do centra.

"První den bylo pro obrovský zájem návštěvníků metro jen pro zvané. Lidé dostávali kartonové lístky s vyznačenou hodinou, kdy se mohli metrem svézt," vzpomíná historik dopravy Pavel Fojtík. Skutečný začátek provozu se tak odehrál až o den později, kdy v pět ráno začalo metro normálně vozit cestující do práce.

Metro tehdy a dnes

Tehdejší metro bylo úplně jiné než dnes. V roce 1974 se do něj vstupovalo turnikety, do kterých se vhazovala korunová mince. Také cestujících bylo z dnešního pohledu méně – z Kačerova na Sokolovskou (stanice Florenc se tak jmenovala až do roku 1990) jezdily soupravy pouze se třemi vagony.

Na dnešní počet pěti se vlakové soupravy rozrostly až o pět let později. Také zaměstnanci metra vypadali jinak – jejich uniformy měly na rozdíl od modrých uniforem ostatních zaměstnanců Dopravního podniku hnědou barvu. Metro také v mnohém připomínalo vlak, na každém nástupišti totiž stával výpravčí se zelenou plácačkou.

K datu 9. květnu 1974 se pojí i další velké změny v pražské hromadné dopravě, se zahájením metra přestali jezdit průvodčí v tramvajích. Do muzea se také odebrala poslední z tramvajových souprav, které jsme dnes zvyklí vídat na turistické lince 91, a skončil také provoz tramvají v Krči a na Pankráci.

Zdroj: iDNES.cz