Ústava Československé socialistické republiky byla přijata Národním shromážděním dne 11. července 1960. Změnila název státu Československá republika na „Československá socialistická republika“. Zároveň jejím nabytím účinnosti přestala platit Ústava Československé republiky.

Socialistická ústava výrazně měnila politický a hospodářský charakter země. Její význam spočíval především v pevném zakotvení socialistického státního zřízení lidově demokratického státu. To stanovil článek 4 o vedoucí úloze KSČ, který přiznával veškerou moc ve státě pracujícímu lidu pod vedením KSČ. Ústava dále stanovovala zespolečenštění hospodářství (socialistického vlastnictví) a připouštěla pouze vlastnictví státní nebo kolektivní. Ústava také zmírnila tvrdost trestního zákona a řádu.

Původně byla zamýšlena také změna státních symbolů, ale nakonec se změna dotkla pouze státního znaku, ze kterého byl zcela odstraněn historický slovenský znak. Znak byl změněn zcela proti pravidlům heraldiky. Dle § 1 Zákona 1960: „Státní znak Československé socialistické republiky tvoří červený štít tvaru husitské pavézy s pěticípou hvězdou v horní části, na kterém je bílý dvouocasý lev nesoucí na hrudi červený štítek s modrou siluetou Kriváně a vatrou zlaté barvy. Kresba znaku je zlatá.“

Obsah nové ústavy byl formulován v ideologickém duchu, v Hlavě první, Společenské zřízení, bylo řečeno, že ČSSR je socialistický stát v jehož čele stojí dělnická třída, v němž vedoucí sílu tvoří Komunistická strana Československa, dobrovolný bojový svazek.

Stejným způsobem se ústava vyjadřovala o všech oblastech společenského života - vzdělání, výchově, kultuře, nevyhnula se ani základním právům každého člověka. Podstatnou formulací byla „obrana vlasti a jejího socialistického zřízení“ stejně jako „věrnost socialismu“, které mohly být kdykoliv vykládány zcela účelově, kdokoliv mohl být obviněn, že svými názory, postoji a činy ohrožuje věc socialismu. Ideologizace se týkala i právního systému, soudy a prokuratura se staly ochránci socialistického státu, jeho společenského zřízení a cílem jejich veškeré činnosti mělo být vychovávat občany k oddanosti vlasti a věci socialismu, k zachovávání pravidel socialistického soužití.

Pro přesnou představu doporučujeme nahlédnout do textů ústav:

Ústava z roku 1960 platila až do roku 1992 a byla pouze několikrát novelizována. Z hlediska státoprávní teorie byla až na výjimky poměrně moderní, ale v reálném životě byla pouze proklamativní, v praxi nebyla realizována.

Zdroj: Věčné časy: Československé totalitní roky, edice Respekt, 2009; Ústava Československé socialistické republiky; Zdeněk Novotný, Mezinárodní závazky, Ústava ČSSR a étos Charty