41 oborových skupin

Nomenklatura Prvního mezinárodního veletrhu obsahovala jedenačtyřicet oborových skupin výrobků. Byly to například dieselmotory a dieselagregáty, transportní technika, dřevozpracující stroje a nářadí, důlní zařízení, elektrická měřící zařízení, hutní zařízení, stroje a zařízení chemického průmyslu, stroje pro keramický průmysl a zařízení pro výrobu stavebních hmot, kancelářské stroje, modely investičních průmyslových celků, chemické základní látky, zbraně, atd.

Široké spektrum vystavovaných exponátů přispělo o pár let později k rozšíření a specializaci brněnského hospodářského výstavnictví.

Účast 29 zemí světa na veletrhu

Na veletrhu vystavovaly mimo Československa firmy z Argentiny, Belgie, Bulharska, Číny, Dánska, Finska, Francie, Holandska, Indie, Iráku, Itálie, Japonska, Jugoslávie, Kanady, Lichtenštejnska, Maďarska, Německé demokratické republiky, Německé spolkové republiky, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Svazu sovětských socialistických republik, Španělska, Švýcarska, Tunisu a Velké Británie.

Veletržní katalog Prvního mezinárodního veletrhu měl přes šest set stran, a proto žádné zevšeobecnění nemůže dát reálnou představu o tom, co kdo vystavoval.

Avšak přesto: Kanaďané již tenkrát vystavovali jadernou techniku, Japonci převážně elektrotechniku, vystavovatelé z Rumunska mimo jiné především ropné produkty a ohýbaný nábytek, Jugoslávie, Rakousko, Švýcarsko a několik dalších zemí mělo zastoupení ve všech nejvýznačnějších strojírenských oborech. Československo představovalo 14 podniků zahraničního obchodu, v jejichž expozicích byly vystaveny výrobky několika set našich strojírenských podniků.

Úspěch veletrhu

Už první týden veletrhu ukázal, jak velkým přínosem bude pro zahraniční obchod každoroční brněnský veletrh. Podniky čs. zahraničního obchodu totiž již za prvních sedm dní konání veletrhu uzavřely obchody za více než 1 miliardu korun a obchody uzavřené v druhém týdnu a později značně překročily 4 miliardy Kčs.

První mezinárodní veletrh Brno a všechny další veletrhy do roku 1989 plnily i oficiálně neproklamovanou, avšak reálnou funkci styku se západními zeměmi za „železnou oponou“. Nejen proto se veletrhu v roce 1959 těšil hojnému počtu návštěvníků, kterých bylo 2 400 000, z tohoto počtu 13 tisíc zahraničních.

Brno veletrhem žilo

Na akci se tehdy nepřipravoval jen podnik Brněnský vzorkový veletrh, ale celé Brno. Pamětníci dodnes vzpomínají, jak to tehdy vypadalo.

„Celé město se změnilo k nepoznání. Všude uklizeno, ulicemi ve městě se vůbec nedalo projít. U příležitosti prvního veletrhu se otevřel první Sputnik (restaurace se samoobsluhou), což bylo něco úplně nového,“ vzpomíná Božena Mertová. Neuvěřitelně dnes zní výzvy z brněnské Rovnosti, aby místní vynechali návštěvu veletrhu o víkendu, protože mohou přijít ve všední den a víkend nechat návštěvníkům z vzdálenějších krajů republiky.

Brno žilo veletrhem. Pořádalo se nespočet sportovních turnajů, od fotbalu přes košíkovou až po tehdy naprosto exotické sporty – 17. září 1959 se uskutečnila premiéra uměleckého plavání v ČSSR na Ponávce. Dnes už akvabely nikoho nepřekvapí, ale tehdy o tom referoval denní tisk i rozhlas. Každý den akce byl vyhrazen jednomu tehdy spřátelenému státu socialistického bloku, večer se na výstavišti rozzářil ohňostroj na jeho počest a přímo vedle pavilonů se uskutečnilo několik divadelních představení včetně nefalšované čínské opery. Pravidelně se uskutečňovaly i módní přehlídky.

K příležitosti pořádání I. Mezinárodního veletrhu Brno byla vydána kolekce poštovních známek s motivem pohledu na brněnské výstaviště, s emblémem brněnských veletrhů a s pavilonem Z, který byl právě v tomto roce dokončena a stal jednou z dalších dominant výstavního areálu.