V Praze byl zahájen XI. všesokolský slet, který se stal posledním vystoupením sokolů

19.06. 1948

Všesokolský slet byl posledním sjezdem sokolů před nucenou 40-letou odmlkou. Konal se v napjaté atmosféře, přesto ve všech sletových průvodech byla sláva provolávána Edvardu Benešovi a nový prezident Klement Gottwald byl sokoly ignorován. I to jistě přispělo k postupné likvidaci Sokola. Na místě tehdy bylo několik desítek sokolů zatčeno. Celkově se XI. sletu účastnilo přes půl milionů cvičenců a slet byl nevídanou manifestací proti nastupujícímu komunismu.

Z historie Sokola


Sokol vznikl jako první česká tělocvičná organizace v Rakousku-Uhersku v době politického uvolnění 60. let 19. století z iniciativy Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera.
sokol_slet_logo_1703.jpg
První zákaz postihl Sokola za první světové války, podruhé jej v roce 1941 rozprášili nacisté. Po válce se záhy začalo s obnovou Sokola, a také s přípravou všesokolského sletu. Nebylo divu, ten předcházející, v dějinách tohoto tělovýchovného hnutí jubilejní desátý, se uskutečnil v osmatřicátém a nesl se v duchu odhodlání postavit se hitlerovskému Německu.


XI. všesokolský slet


Podle některých údajů se mohl XI. Všesokolský slet uskutečnit možná už dříve, než až v červenci osmačtyřicátého, na vině však prý byly výměny nepohodlných činovníků.

sokol_slet_1701.jpg

Tomu nasvědčuje i fakt, že tzv. rozestavný běh, tedy slavnostní štafeta srovnatelná třeba s dnešní olympijskou štafetou, se v tomto případě uskutečnil už na podzim 1947 a účastnilo se ho podle dobových zdrojů okolo 46 tisíc běžců, kteří absolvovali vždy některou z 11 tras mířících z pohraničí do Prahy.

Samotného sletu se zúčastnilo celkem 585 000 cvičenců a diváků bylo kolem 2 milionů.
Muži předvedli skladbu prostných s názvem Věrni zůstaneme. Ženy zopakovaly úspěšný Rej z X. sletu a přidaly cvičení s kužely, které proběhlo při lijáku. Po něm pro velký úspěch cvičení zopakovaly. Dále proběhly tance dorostenek, vystoupení táborníků, cyklistický rej.

Proběhlo cvičení celků z Dělnických TJ, ale také ROH, dále cvičenců z Polska, Lužice, Jugoslávie a SSSR a tak dál. Součástí sletu bylo i finále Zborovského závodu.

Slavnostní průvod jako manifestace a její následky


Už mnohá vystoupení zjevně neharmonizovala s poúnorovou ideologií a hodně se mluvilo o tom, že vše přerůstá v jakousi veřejnou manifestaci proti únorovému převzetí moci komunistickou stranou.

sokol_slet_1_1702.jpg

Vše vyvrcholilo závěrečným hlavním průvodem centrem města, který se i v dešti stal masovou demonstrací proti nastupujícímu režimu. Nejmarkantněji to bylo vidět při průchodu průvodu kolem hlavní tribuny, na které stál, v té době již prezident, Klement Gottwald. Ten byl zcela záměrně ignorován, když davy místo jemu, provolávali slávu odstoupivšími prezidentu Benešovi.

Odpověď na sebe nedala dlouho čekat. Už na podzim ze Sokola vyloučily tzv. akční výbory přes 11 tisíc členů. Následně vládnoucí strana pod hlavičkou Sokola sjednotila a ovládla veškerou tělovýchovu v zemi.

Reorganizace tělesné výchovy v roce 1952 pak znamenala již třetí zrušení sokolské organizace, tentokrát na osmatřicet let. Slety byly nahrazeny státem organizovanými spartakiádami.



Zdroj: Praha.eu

Vyjádřete se a sdílejte

Pošli kamarádovi Komentuj

Vaše komentáře

Zatím nebyly přidány žádné komentáře.



Generální partner

Generální partner

Mediální partner

Podpořili nás

Facebook