Všichni věřili, že nejvyšší komunistické vedení uhájí v Moskvě sen o socialismu s lidskou tváří. Československá delegace vedená tehdejším prezidentem Ludvíkem Svobodou však svůj národ zklamala.

Sice zpočátku odmítla uznat oprávněnost intervence, avšak nakonec podlehla nátlaku sovětského vedení a podepsala tzv. Moskevský protokol o neplatnosti vysočanského sjezdu KSČ.

Nejvyšší československé vedení se 23. srpna vypravilo do Moskvy pokusit se vysvětlit sovětskému generálnímu tajemníkovi Leonidu Brežněvovi, že v Československu socialismus není ohrožen. Ludvík Svoboda ještě před odletem odolal nátlaku a nepodepsal kolaborantskou vládu. K delegaci se připojili i soudruzi kolem Alexandra Dubčeka, kteří byli již 21. srpna zatčeni a eskortováni do Sovětského svazu.

Přesto, že českoslovenští politici, na něž celý národ spoléhal, zpočátku odmítli uznat oprávněnost intervence, na závěr nakonec podepsali tzv. Moskevský protokol o neplatnosti vysočanského sjezdu KSČ. Svůj podpis odmítl připojit jen František Kriegel.

Tím se fakticky uzavřel experiment Pražského jara, pomalu začalo období "normalizace".

Moskevský protokol - obrovské zklamání

Celý národ 27. srpna s napětím sledoval, s čím nejvyšší komunistické vedení přijelo z Moskvy. Prezident Svoboda tehdy oznámil dosažení dohody o postupném plném odchodu cizích vojsk. Vojska z měst a obcí se měla okamžitě přemístit do vyhrazených prostorů. Zároveň prezident naznačil snahu pokračovat v polednovém vývoji. Nicméně každý rozpoznal, co zaznělo mezi řádky. Všechny naděje byly pohřbeny. Již nebylo komu věřit.

Přestože poslední šancí, jak dosáhnout odchodu okupačních vojsk, bylo požádat OSN o vyhlášení neutrality, obsazená země na příkaz sovětského velení 27. srpna 1968 Radě bezpečnosti OSN oznámila, že další jednání o intervenci jsou bezpředmětná.

Ještě na konci srpna Moskevský protokol schválilo zasedání ÚV KSČ a provedlo v jeho duchu četné kádrové změny. O dva měsíce později byla na světě smlouva o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území ČSSR, kterou až na 14 poslanců schválilo Národní shromáždění (deset se zdrželo hlasování a čtyři hlasovali proti). Ratifikace tohoto dokumentu znamenala otevřený a jasný rozchod vedení státu s vůlí občanů. Navíc se touto smlouvou "dočasný" pobyt sovětské armády prodloužil na 23 let. Vojska ostatních okupačních armád opustila československé území začátkem listopadu 1968.

První normalizační opatření na sebe nenechala dlouho čekat

Zasedání ÚV KSČ je schválilo již v půlce listopadu. Období Pražského jara pak definitivně uzavřelo zasedání ÚV KSČ v prosinci 1970, kde byl přijat dokument "Poučení z krizového vývoje", který zahájil éru tzv. normalizace společnosti. Z vedení KSČ byli postupně odstraňováni hlavní reformátoři, jejich stoupenci většinou stranu opustili sami.

Potlačení demokratizačního procesu v roce 1968 vyvolalo v Československu, podobně jako v únoru 1948, obrovskou vlnu emigrace. Zastavilo ji až uzavření státních hranic v roce 1969.

Moskevský protokol

1.

V průběhu rozhovorů byly projednány otázky spojené s obranou socialistických vymožeností vybojovaných národy ČSSR při vzniklé situaci v ČSSR a také prvořadá opatření diktovaná touto situací a pobytem spojeneckých vojsk na území ČSSR.

V těchto rozhovorech obě strany vycházely ze všeobecně uznávaných norem vztahů mezi bratrskými stranami a zeměmi, principů potvrzených v závěrečných dokumentech na setkání v Čierné nad Tisou a porady v Bratislavě.

Byla potvrzena věrnost ujednání socialistických zemí k podpoře, upevnění a obraně socialismu, nesmiřitelnému boji s kontrarevolučními silami, což je společnou internacionální povinností všech socialistických zemí.

Obě strany rovněž potvrdily rozhodné přesvědčení, že v nynější situaci je hlavním úkolem uskutečnění zásad a úkolů obsažených v dokumentu z porady v Bratislavě a v dohodě z jednání v Čierné nad Tisou, jejich konkrétní realizace.

2.

Předsednictvo ÚV KSČ prohlásilo, že tzv. XIV. sjezd KSČ zahájený 22. srpna t.r. bez souhlasu ÚV KSČ, za porušení stanov KSČ a bez účasti členů předsednictva a tajemníků a mnohých dalších stranických organizací, je neplatný. Všechna potřebná opatření v této otázce provede předsednictvo ÚV KSČ po svém návratu do ČSSR. Delegace prohlásila, že mimořádný, XIV. sjezd KSČ bude svolán po normalizaci situace ve straně a v zemi.

3.

Delegace KSČ informovala o tom, že v nejbližších 6-10 dnech se bude konat plénum ÚV KSČ za účasti KRK strany. Plénum posoudí otázky normalizace situace v zemi, opatření ke zlepšení stranických a státních orgánů, ekonomické otázky a otázky životní úrovně, opatření k upevnění všech článků stranického a státního řízení a uvolnění z funkcí těch osob, jejichž další činnost by neodpovídala potřebám upevnění vedoucí úlohy dělnické třídy a komunistické strany, splnění usnesení lednového a květnového pléna ÚV KSČ z roku 1968, upevnění pozic socialismu v zemi a dalšího rozvoje vztahů ČSSR s bratrskými zeměmi socialistického společenství.

4.

Představitelé KSČ vyjádřili nutnost rychlého provedení řady opatření směřujících k upevnění vlády pracujících a pozic socialismu. V souvislosti s tím byl zvláště zdůrazněn význam takových přednostních opatření, jako je ovládání sdělovacích prostředků s tím, aby plně sloužily věci socialismu. Přerušit v tisku, rozhlase a televize antisocialistická vystoupení, přerušit činnost různých skupin a organizací stojících na antisocialistických pozicích. Nepřipustit činnost antimarxistické sociálně demokratické strany.

V zájmu plnění těchto úkolů v nejbližších dnech budou učiněna příslušná efektivní opatření. Stranické a státní orgány upraví situaci v tisku, rozhlase a televizi pomocí nových zákonů a opatření. V mimořádné situaci bude k zabezpečení úkolů nutné uskutečnit některá dočasná opatření, aby vláda pevně ovládla prostředky boje proti antisocialistickým silám v zemi, v případě nutnosti proti nepřátelským jednotlivcům nebo kolektivům.

Budou provedena nutná kádrová opatření ve vedení tisku, v rozhlase a televizi. Tak jako při setkání v Čierné nad Tisou i nyní představitelé KSSS vyjádřili plnou solidaritu s těmito opatřeními, která odpovídají také základním zájmům socialistického společenství, jeho bezpečnosti a jednotě.

5.

Obě delegace projednaly otázky spojené s přítomností vojsk pěti socialistických zemí na území ČSSR a dohodly se o tom, že tato vojska se nebudou vměšovat do vnitřních záležitostí ČSSR. Jakmile pomine hrozba socialismu v ČSSR a bezpečnosti zemí socialistického společenství, bude proveden po etapách odchod spojeneckých vojsk z teritoria ČSSR.

Velením spojeneckých vojsk a velením armády ČSSR budou ihned projednávány otázky o odchodu a změně dislokace vojenských částí z měst a vesnic,kde jsou místní orgány s to zajistit pořádek. Rozmístění vojsk uskutečnit v kasárnách, cvičných prostorách a jiných vojenských prostorách. Bude posouzena otázka bezpečnosti československé hranice s NSR.

Množství vojsk, jejich organizace a rozmístění bude uskutečněno ve spolupráci s představiteli čs. armády. Materiálně technické zdravotní a jiné zajištění dočasně dislokovaných vojsk na území ČSSR bude stanoveno dohodou na úrovni MNO a MZV. Principiální sporné otázky budou řešeny vládami obou zemí.

O podmínkách pobytu a úplném odsunu spojeneckých vojsk bude uzavřena smlouva mezi vládou ČSSR a vládami, jejichž spojenecká vojska jsou na území ČSSR.

6.

Představitelé Československa informovali o tom, že čs. ozbrojeným silám byl dán příkaz vyvarovat se incidentů a konfliktů s vojsky spojeneckých zemí v zájmu klidu a pořádku.

Předsednictvo ÚV KSČ a vláda přijmou opatření pro tisk, rozhlas a televizi, která by vyloučila možnost vyvolání konfliktů mezi občany ČSSR a spojeneckými vojsky na území ČSSR.

7.

Představitelé KSČ prohlásili, že nedopustí odstranění z funkcí nebo dokonce represálie proti těm činitelům a pracovníkům strany, kteří bojovali za upevnění pozic socialismu, proti antikomunistickým silám, za přátelské vztahy k SSSR.

8.

Bylo dosaženo dohody, že v nejbližší době budou uskutečněna jednání o řadě ekonomických otázek s cílem rozšířit a prohloubit ekonomickou a vědeckotechnickou spolupráci mezi ČSSR a SSSR, zejména z hlediska potřeb dalšího rozvoje ekonomiky ČSSR v zájmu splnění plánu a růstu národního hospodářství ve smyslu usnesení KSČ.

9.

Je plná shoda v tom, že vývoj mezinárodní situace a zákeřná činnost imperialismu, směřující proti míru a bezpečnosti národů, proti socialismu, vyvolávají nutnost dalšího upevnění a zvýšení efektivnosti obranného systému Varšavské smlouvy, jakož i jiných vícestranných i dvoustranných orgánů i forem spolupráce socialistických zemí.

10.

Vedoucí představitelé KSSS a KSČ potvrdili odhodlání důsledně dodržovat princip koordinace činnosti v mezinárodních vztazích, směřujících k upevnění jednoty socialistického společenství, k upevnění míru a mezinárodní bezpečnosti.

SSSR a ČSSR jako doposud budou v evropských otázkách důsledně provádět politiku odpovídající zájmům evropské bezpečnosti, klást rozhodný odpor militaristickým, revanšistickým a neonacistickým snahám, které sledují politiku revize výsledků II. světové války, narušit nedotknutelnost existujících hranic v Evropě.

Obě strany prohlásily, že budou důsledně plnit všechny povinnosti vyplývající z více i dvoustranných dohod uzavřených mezi socialistickými zeměmi. V těsné jednotě s ostatními zeměmi socialistického společenství budou i nadále pokračovat v boji proti zákeřným akcím imperialismu, podporovat národně osvobozenecké hnutí, usilovat o uvolnění mezinárodního napětí.

11.

V souvislosti s projednáváním tzv. otázky ČSSR v Radě bezpečnosti OSN vedoucí představitelé KSČ a vlády ČSSR prohlásili, že československá vláda se neobracela se žádostí o projednání této otázky v Radě bezpečnosti.

Představitelé KSČ informovali, že vládou republiky byl dán pokyn čs. představiteli v New Yorku ohradit se kategoricky proti projednávání otázky o situaci v ČSSR v Radě bezpečnosti nebo v jiném orgánu OSN a kategoricky žádat vypuštění tohoto bodu z programu jednání.

12.

Předsednictvo ÚV KSČ a vláda ČSSR prohlásily, že zhodnotí činnost těch členů vlády, kteří byli za hranicemi a vystupovali jménem vlády ČSSR v otázkách týkajících se vnitřní i zahraniční politiky zejména z hlediska dodržování zásad politiky KSČ a vlády republiky. Z tohoto zhodnocení budou učiněny příslušné závěry.

V souvislosti s tím předsednictvo ÚV KSČ považuje za nutné provést některé další kádrové změny ve stranických a státních orgánech a organizacích v zájmu zajištění rychlé konsolidace ve straně i v zemi. Tyto otázky budou všestranně posouzeny po návratu do vlasti. Bude prověřena rovněž činnost ministerstva vnitra a na základě výsledků budou učiněna opatření k upevnění jeho vedení.

13.

Bylo dosaženo dohody uskutečnit v brzké době výměnu stranicko-státních delegací za účelem dalšího hlubšího posouzení a řešení otázek vznikajících ve vzájemných vztazích a projednání aktuálních mezinárodních otázek.

14.

Delegace se dohodly v zájmu obou komunistických stran a přátelství mezi ČSSR a SSSR považovat jako přísně tajné kontakty mezi vedoucími představiteli KSSS a KSČ v období po 20. 8. t.r. a tím i obsah nově uskutečněných rozhovorů.

15.

Obě strany se zavázaly jménem stran a vlád, že vyvinou veškeré úsilí KSSS a KSČ, vlád těchto zemí k prohloubení tradičního historického přátelství národů obou zemí, jejich bratrského přátelství na věčné časy.

(text byl v zájmu lepší čitelnosti rozčleněn do více odstavců)


Zdroj: ČT24, Totalita.cz