Unikátní výstava o agentech chodcích (kurýrech), kteří přes tehdy vznikající železnou oponu přepravovali důležité informace a materiály. Autorem výstavy Na frontě studené války, Československo 1948 – 1956 je historik Prokop Tomek, který se touto problematikou a osudy jednotlivých chodů zabývá dlouhou dobu. „Začalo to zhruba před deseti lety, kdy jsem v archivech poprvé našel falešné občanské průkazy a další doklady, kterými byli vybaveni agenti chodci, aby mohli působit na území Československa a vykonávat ilegální činnost. V tu chvíli se přede mnou začaly obkrývat většinou neznámé a mnohdy velmi pohnuté příběhy lidí, kteří působili jako agenti-chodci,“ řekl při zahájení výstavy Prokop Tomek.


Převzetí moci v Československu komunisty 25. února 1948 lze chápat mimo jiné jako datum zahájení protikomunistického odboje. Jistě není tajemstvím, že se na něm podílely západní nekomunistické mocnosti. Spojily se zde zájmy čs. exilu se zájmy států, ohrožených reálně či teoreticky Sovětským svazem a vznikajícím systémem jeho satelitů.

Protikomunistický odboj, nazývaný v Československu třetí, je chápán (pokud je vůbec akceptován) jako konkrétní aktivní ozbrojené, zpravodajské nebo sabotážní akce v období let 1948-1956. Aktéry byli z vlastní vůle desetitisíce československých občanů, žijící na území státu, nebo uprchlíků. V řadě případů vznikal tento odboj zcela nezávisle a spontánně, jako reakce na teror, rozpoutaný komunisty proti jinak smýšlejícím. Pokud byl tento odboj nějak organizován, jednalo se o řízení několika nepříliš koordinovanými středisky v zahraničí.

Hranice Československa mezi Východem i Západem jej předurčovala k tomu, aby právě zde proběhly dramatické střety studené války. Nepřerostly v konflikt otevřený. Přesto mají nepochybně svůj význam. Pokud je poznáme a dokážeme popsat, můžeme i zhodnotit hodnotu jejich obětí.