Začal XX. sjezd KSSS, který odstartoval pád Stalinova kultu osobnosti
14.02.
1956
Od 14. do 26. února probíhal XX. sjezd KSSS, známý především díky
vystoupení Nikity Chruščova a jeho projevu, který ostře
kritizoval Stalina a jeho kult osobnosti. Odhalení a přiznání
nejkrvavějších stránek stalinského režimu vyvolalo ve všech zemích
sovětského bloku a mravní a ideologickou krizi. Stalinismus tak přestal
být oficiální politikou KSSS a potažmo celého sovětského bloku.
5. března 1953 umírá J. V. Stalin. Během posledních let jeho diktatury dosáhl totalitní režim krajních limitů. Bylo jasné, že teror, k němuž docházelo, měl nežádoucí účinky a byl kontraproduktivní. Otázkou bylo, jak se Sovětský svaz se smrtí svého vůdce vyrovná.
Boj o uchopení moci se odehrál mezi několika mocenskými centry a členy stranické elity: G. Malenkovem, L. Berijou, V. Molotovem a N. Chruščovem. 7. března 1953 vešlo ve známost složení kolektivního vedení, které mělo nahradit Stalinovu diktaturu.
Mezi jednotlivými členy vedení však panovala neshoda ohledně budoucnosti sovětské politiky. Rozhodující vliv měla v této době trojice Malenkov, Berija, Molotov. Berijovu pozici však oslabily nepokoje ve východním Berlíně v červnu 1953, byl odsouzen za řadu zločinů a nakonec popraven.
Sjezd a kritika stalinské represe
Chruščov prosadil předčasné svolání XX. sjezdu KSSS. Ten se konal ve dnech 14. - 25. února 1956. Na sjezdu byla oficiálně přehodnocena zahraniční politika.
Největší překvapení sjezdu představovala tzv. "tajná zpráva", kterou v noci z 24. na 25. února Chruščov přednesl. Tato zpráva byla oficiální bilancí stalinské
represe. Autor v ní kritizoval "kult osobnosti", který se vytořil během Stalinovy vlády a to především za vzdálení se od původních myšlenek marxismu - leninismu. Součástí zprávy byl i text napsaný Leninem před svou smrtí, ve kterém se zmiňuje o Stalinovi, upozorňuje na negativní rysy jeho povahy a doporučuje jeho odstranění.
Proklamovaná změna v zahraniční politice a kritika vlády Stalina představovala živnou půdu pro kladení otázek v táboře lidově demokratických zemí.
Novotný představil tajnou zprávu v úplnosti až ve dnech 29. a 30. března 1956. Ohlas na kritiku do vlastních řad byl velice silný. Novotný povolil, aby se s kritikou stalinských praktik seznámili nejen členové ústředního výboru, ale i členská základna KSČ. Obsah tajné zprávy ani pouhá zmínka o její existenci se však na veřejnost dostat neměly.
Nové vedení strany
Boj o uchopení moci se odehrál mezi několika mocenskými centry a členy stranické elity: G. Malenkovem, L. Berijou, V. Molotovem a N. Chruščovem. 7. března 1953 vešlo ve známost složení kolektivního vedení, které mělo nahradit Stalinovu diktaturu. Mezi jednotlivými členy vedení však panovala neshoda ohledně budoucnosti sovětské politiky. Rozhodující vliv měla v této době trojice Malenkov, Berija, Molotov. Berijovu pozici však oslabily nepokoje ve východním Berlíně v červnu 1953, byl odsouzen za řadu zločinů a nakonec popraven.
Sjezd a kritika stalinské represe
Chruščov prosadil předčasné svolání XX. sjezdu KSSS. Ten se konal ve dnech 14. - 25. února 1956. Na sjezdu byla oficiálně přehodnocena zahraniční politika. Největší překvapení sjezdu představovala tzv. "tajná zpráva", kterou v noci z 24. na 25. února Chruščov přednesl. Tato zpráva byla oficiální bilancí stalinské
represe. Autor v ní kritizoval "kult osobnosti", který se vytořil během Stalinovy vlády a to především za vzdálení se od původních myšlenek marxismu - leninismu. Součástí zprávy byl i text napsaný Leninem před svou smrtí, ve kterém se zmiňuje o Stalinovi, upozorňuje na negativní rysy jeho povahy a doporučuje jeho odstranění. Proklamovaná změna v zahraniční politice a kritika vlády Stalina představovala živnou půdu pro kladení otázek v táboře lidově demokratických zemí.
Tlumočení výsledků XX. sjezdu v Československu
Za Československo se sjezdu účastnila pětičlenná skupina, skládající se z prvního tajemníka KSČ A. Novotného, prezidenta republiky A. Zápotockého, předsedy vlády V. Širokého, předsedy Národního shromáždění Z. Fierlingera a ministra vnitra R. Baráka. Jejich úkolem bylo sdělit stanoviska sjezdu ostatním členům KSČ a obyvatelům.Novotný představil tajnou zprávu v úplnosti až ve dnech 29. a 30. března 1956. Ohlas na kritiku do vlastních řad byl velice silný. Novotný povolil, aby se s kritikou stalinských praktik seznámili nejen členové ústředního výboru, ale i členská základna KSČ. Obsah tajné zprávy ani pouhá zmínka o její existenci se však na veřejnost dostat neměly.
Generální partner
Mediální partner
Podpořili nás
Vaše komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.