ČSM

Československý svaz mládeže vznikl sloučením národních organizací československé mládeže (Svazy české, slovenské, polské mládeže a mládeže Karpat, vznikly roku 1945 rovněž jako záloha KSČ).

Vznik jednotné ČSM znamenal násilnou likvidaci všech ostatních (nekomunistických) mládežnických organizací a persekuci jejich vedoucích představitelů. Roku 1968 se ČSM rozpadla a činnost nakrátko obnovily komunisty zakázané organizace (Junák - Skaut). Po upevnění moci KSČ, v roce 1970, byla ČSM obnovena jako Socialistický svaz mládeže (SSM). Cílem SSM byla jednotná výchova mládeže v duchu marxismu-leninismu. Tiskovým orgánem SSM byl deník "Mladá fronta".

SSM

Hlavním úkolem Socialistického svazu mládeže od roku 1970 (po obsazení Československa spojeneckými vojsky Varšavské smlouvy) podle pokynů nově, nesvobodně ustanoveného vedení KSČ, bylo ovládnout vysoké a střední školy, znormalizovat stav na středních a vysokých školách, cenzurovat názory mladých studujících lidí, potlačovat včas svobodu názorů a posilovat v mladých lidech vědomí mocenského, neměnného postavení KSČ. SSM se stal předstupněm KSČ, cílem byla výchova mládeže v duchu marxismu-leninismu .

Od roku 1970 byla opět zakázána činnost skautských organizací - junáků. Po roce 1970 byla bývalým vedoucím junáku práva na členství v SSM odpírána. Na základních školách, pro děti do 15 let nahradily zakázaný skauting komunistickou stranou normalizované organizace, zejména PO SSM. SSM byl organizací navazující na středních školách na dětský Pionýr. SSM byl organizačně, byrokraticky od KSČ řízenou organizací.

Vyhovující funkcionáři SSM byli připravováni na členství v KSČ a na zařazení do vedení podniků, zejména aby pomohli kádrovým útvarům v podnicích při normalizaci.

Na problematiku dohledu nad funkcionáři SSM byli vyčleněni speciálně vyhovující a prověření členové KSČ, styční pracovníci se SSM. Funkcionáři SSM sdělovali své hodnocení spolužáků či spolupracovníků styčným osobám z KSČ. Spoludodávali svá doporučení pro možnosti pracovního uplatnění, případně pro studium, a pro kádrové hodnocení ostatních lidí, i těch, kteří nebyli členy SSM. Kdo nebyl v SSM, měl tak od počátku znemožněnou pracovní kariéru, nedostal doporučení ke studiu na vysoké škole, nedostal také doporučení k individuálnímu výjezdu do zahraničí, do západních zemí.

Organizační struktura

Nejvyšším svazáckým orgánem byl celostátní sjezd, svolávaný jednou za pět let. Mezi těmito sjezdy organizaci řídil ÚV SSM. Celá organizace byla tvořena územními republikovými organizace v ČSR a SSR a navíc organizací SSM v ozbrojených silách. Tyto republikové organizace svolávaly republikové sjezdy, měly své sekretariáty a předsednictva. Ty zároveň řídily krajské výbory SSM a národní rady PO SSM.

Krajskou organizaci tvořily všechny okresní svazácké organizace příslušného kraje. V jejím čele byl krajský výbor, který nepřímo řídil i krajskou organizaci PO SSM. Spolupracoval s krajskými orgány Národní fronty, měl i svůj sekretariát. Městské organizace v Praze a Bratislavě byly postaveny na úroveň organizací krajských. Tu tvořily všechny základní organizace SSM v okrese vyjma armády a zahrnovaly, tedy i řídily okresní organizaci PO SSM. Nejvyšším orgánem byla formálně okresní konference SSM, v období mezi tím pak sekretariát OV SSM a předsednictvo OV SSM. Se souhlasem OV SSM vznikaly ZO SSM na závodech, školách všeho typu, ve vesnicích i městech. Ve větších závodech a školách pak vznikly celozávodní, celoškolské, celoučilištní výbory SSM, ve městech městské výbory SSM. Tyto pak svolávaly své konference.


Po přeměně politického komunistického totalitního režimu na parlamentní demokracii v roce 1990 byl SSM postupně rušen. Její někdejší součást, pionýrská organizace (PO), však ve své činnosti pokračuje pod novým názvem "Pionýr". V současné době je druhou největší organizací, zabývající se v České republice prací s dětmi.