Pavel Wonka (23.1. 1951 – 24. 4. 1988) byl český antikomunista a disident, politický vězeň a oběť komunistického teroru. Je posledním politickým vězněm komunistického režimu v Československu, který zemřel ve vězení v důsledku nelidského zacházení a zanedbání lékařské péče.

Wonka jako laický právník významným způsobem pomáhal a radil desítkám spoluobčanů v jejich právních i jiných problémech. Přitom intenzivně studoval právnickou i politickou literaturu a sám napsal desítky esejů i odborných pojednání, které šířil mezi přáteli a které by i dnes stály za pozornost a odborný rozbor.

Jeho smrt byla důsledkem selhání celého systému, který trestal ty, co si stáli za svým právem. Tento systém umožňoval, aby potřeby vězně byly posuzovány pouze příslušníkem sboru nápravné výchovy bez zdravotnického vzdělání či lidského přístupu. Selhala však i soudkyně, která rezolutně zamítla žádost obhajoby o odložení soudu i o trest ze zdravotních důvodů neobsahující odnětí svobody, pouhé čtyři dni před jeho smrtí, v době kdy byl zcela evidentně těžce nemocný. Selhal i lékař, který jej prohlásil schopným soudního jednání.

Jeho pohřbu 6. května 1988 ve Vrchlabí se zúčastnily tisíce lidí - členové Jazzové sekce, SPUSA, VONS, signatáři a mluvčí Charty 77, diplomatičtí zástupci osmi států, mnoho přátel a občanů, kterým dříve pomohl. StB zakázala tiskárnám vytisknout i pouhé parte. Předběžným zatýkáním potenciálních účastníků překazila StB i plánovanou tryznu na pražském Staroměstském náměstí.


Slovy Pavla Wonky: "Jednou z možností, jak zbavit pachatele pocitu beztrestnosti za situace, kdy se nemusí postihu obávat, je přesvědčit jej, že ruka zákona bude v budoucnosti dost dlouhá, aby jej za jeho dnešní skutky dovedla potrestat ..."

Pavel Wonka, který je navždy symbolem odporu proti policejnímu a justičnímu násilí, byl po listopadu 1989 rehabilitován. Na budově Krajského úřadu v Hradci Králové byla v listopadu 2003 umístěna pamětní deska s nápisem "Pavel Wonka, oběť komunistického násilí". Za jeho smrt však dosud nebyl nikdo potrestán, i přesto, že o to členové VONS hned po roce 1989 žádali. Nikdo ze zúčastněných se doposud ani neomluvil.


Zdroj: Wonka.wz.cz