Velké zvýšení přídavků na děti (na 1 dítě 300 Kčs/měsíc) byl odpovědí na pokles počtu obyvatelstva mimo jiné i po masivní emigraci po roce 1968. Rodina se 3 dětmi tedy brala 900 Kčs/měsíc přídavky na děti. Generaci dětí narozených od roku 1970 do roku 1980 se někdy říká „Husákovy děti“.

Porodnost tehdy stoupla závratným způsobem z 120 000 narozených dětí ročně na cca 290 000 dětí/rok (v celé ČSSR, v samotných českých zemí šlo téměř o 200 000 dětí).

Společnost tehdy na takový babyboom nebyla připravena – chyběly školky, školy, obchody, jesle, byty apod. Výstavba obrovských panelových sídlišt na okraji velkých měst byla dalším z důsledků.

Novomanželské půjčky

Novomanželské půjčky společně s přídavky na děti patřily v 70. a 80. letech mezi základy rodinných financí mladých rodin a vytvářely populační politiku tehdejšího režimu.

Úvěry byly zavedeny od dubna 1973 a poskytovala je Česká státní spořitelna. Nárok na mi měly páry a osamělí rodiče mladší 30 let. Maximální půjčka byla nejprve 30.000 korun, což v 70. letech byly velké peníze (automobil Škoda 120 stál zhruba 50.000 korun). V roce 1987 se strop půjčky zvedl až na 50.000 korun.

Stát na pořízení bytu půjčoval za jedno procento a na vybavení domácnosti za 2,5 procenta.

Maximální průměrný čistý měsíční příjem manželů či osamělého rodiče musel být pod 6000 korun. Lhůta splatnosti pak byla maximálně 15 let (do roku 1987 deset let). K částečné úhradě půjčky sloužil příspěvek na děti narozené po uzavření smlouvy ve výši 2000 korun na první dítě, 4000 korun na druhé a každé další dítě.

„Husákovy děti“? Odborníci pochybují

Všeobecně rozšířený názor, že Husákova propopulační politika byla z hlediska vývoje obyvatelstva pozitivní, je v odborných kruzích často zpochybňován.

Je například pravděpodobné, že řada dětí narozených v nejsilnějších ročnících by se narodila později a propopulační politika tak vlastně vedla pouze k větší nerovnováze ve složení obyvatelstva, což se později projevilo mimo jiné přetížením škol a školek. Dokladem je skutečnost, že počet narozených dětí po počátečním prudkém nárůstu začal klesat ještě před omezením propopulační politiky (od roku 1974).

Ve skutečnosti pozvolný nárůst porodnosti začal již v roce 1969 a odpovídá nárůstu počtu dětí po druhé světové válce.

Zvýšené přídavky na děti se začaly vyplácet od 1. 1. 1973, relativně výhodné novomanželské půjčky začaly být poskytovány od dubna 1973. Vzhledem k tomu, že největší nárůst narozených dětí byl v roce 1974 a poté již klesal, je zřejmé, že normalizační finanční propopulační podněty neměly až takový vliv, jak se předpokládá.

Na konci normalizace byl počet narozených dětí dokonce menší  než v roce 1969. Termín Husákovy děti je tak poměrně zavádějící a nepřesný, protože nárůst dětí má kořeny spíše v době po druhé světové válce, než v sociálním inženýrství komunistického režimu.

Ke zvýšení porodnosti na počátku 70. let mohlo také přispět odložené rodičovství v době nejistoty po invazi ruských vojsk do ČSSR v roce 1968 a následných bouřlivých událostech roku 1969.